Víkendář: Hlavy evropských politiků zabořené v písku mohou ohrozit i americkou ekonomiku (TAC)

„Američané obvykle přemýšlí o Evropě jako o perfektním místě pro dovolenou, ale jen málokdy uvažují o ekonomických a finančních vazbách mezi jejich zemí a Evropskou unií. Jenže těchto vazeb je hodně a jsou klíčové pro stabilitu obou ekonomik,“ tvrdí The American Conservative. Mezi nejdůležitější pak podle něj patří propojenost velkých bank, které poskytují služby na obou stranách Atlantiku. Analytici si přitom jsou již delší dobu vědomi problémů v evropských bankách, které dosahují nízké ziskovosti, čelí vysokým ztrátám ze špatných úvěrů a vykazují nízkou transparentnost. Proces řešení insolvence je navíc v Evropě velmi nejasný a obecně je vychýlený ve prospěch dlužníků a s nimi spojených politiků, píše TAC. Pro Spojené státy pak podle něj tento stav představuje vážné riziko.

Příkladem „průměrnosti evropských bank“ jsou zejména ty německé. Německo má pověst evropské hospodářské velmoci a je tak s podivem, jak problematický jeho finanční sektor je. Za nejlepší příklad můžeme v současnosti považovat Deutsche Bank, která má již celá desetiletí problémy se ziskovostí a nedostatečným kapitálem. Její problémy přitom podle TAC nejsou ojedinělé. Pro Američany je pak hrozbou, když „naši evropští přátelé nejsou schopni řešit problémy bank tím, že by je vyčistili či navýšili jejich kapitál“.

TAC píše, že politická dohoda stojící za regulačním režimem Basel III zněla následovně: Američané přijmou tvrdší postup vůči hypotečnímu trhu a oblastem, které s ním souvisejí. Evropané zase budou postupovat razantněji u špatných aktiv v rozvahách jejich bank a požadovat po nich vyšší tvorbu rezerv. Před rokem 2018 totiž mohly evropské banky „předstírat, že jejich špatné úvěry jsou stále spláceny“. Evropa tak měla za sebou dlouhé období, během něhož se hromadily špatné úvěry v portfoliích bank a jejich hodnota nebyla odpovídajícím způsobem odražena v účetnictví. „Zatímco v USA musí banky vykazovat úvěry v očekávané hodnotě při jejich splacení, v Evropě se hraje hra na předstíranou,“ píše TAC.

Když se před několika lety stal významným akcionářem Deutsche Bank čínský letecký konglomerát HNA, překvapilo to řadu odborníků. Banka se tehdy snažila prodat své akcie a navýšit svůj kapitál, zpočátku neúspěšně. Zájem HNA jí tak přišel vhod stejně jako řadě politiků. Nikdo se podle TAC radši neptal na detaily, ale tato investice byla ve skutečnosti financována dluhy, které na sebe vzala společnost HNA. Když pak začala mít před dvěma lety finanční problémy, prodávala akcie Deutsche Bank a výsledkem byla krize, které tato banka musela čelit. HNA je nyní v likvidaci a dodnes nikdo v Evropě ani v USA neví, komu tato firma skutečně patří, tvrdí TAC.

Značná část problémů evropských bank souvisí podle TAC s velkým objemem pokut, které musely platit mezi lety 2012–2018. Agentura Moody’s odhaduje jejich celkový objem na 16 miliard dolarů a souvisí například s praním špinavých peněz. Evropská ekonomika je ale stále příliš slabá na to, aby si mohla dovolit plošné vyčištění rozvah evropských bank, což vzbuzuje obavy i v USA. Americké banky jsou totiž se svými evropskými protějšky úzce provázány, a to zejména v oblasti vzájemného financování a derivátů. „Tendence evropských politiků ke strkání hlavy do písku ve chvíli, kdy je třeba řešit vážné problémy, představuje hrozbu pro stabilitu globálního finančního systému,“ míní TAC. Problémy Deutsche Bank a dalších evropských finančních institucí se tak mohou přeměnit v širokou nákazu postihující i Spojené státy.

Zdroj: The American Conservative