Zbourají blížící se volby Evropu?

I přes velké obavy mnoha lidí představují volby do Evropského parlamentu, které proběhnou za pár týdnů, jen nízké politické riziko. Objevuje se sice řada opozičních stran, avšak ty jen těžko získají parlamentní většinu. Evropské volby povedou podle nás k daleko rozdělenější Evropě a potvrdí, že spojenectví Francie a Německa je mrtvé.

Před několika měsíci se investoři přehnaně obávali vzniku populistické většiny v Evropském parlamentu, která by vedla k institucionálnímu zablokování EU. Podle nejnovějších průzkumů by hlavním vítězem mohly být euroskeptické strany se ziskem až 153 křesel. Předpokládá se, že Evropská lidová strana (EPP) klesne na 219 křesel a Sociální demokraté by mohli ztratit až třetinu a klesnout na 135 křesel.

Rostoucí euroskepticismus
Euroskeptické strany však ani zdaleka nedosáhnou parlamentní většiny a jejich vliv na zákonodárství bude záviset na vytvoření koalice. Podle posledních průzkumů by takovou koalici vedla italská Salviniho Liga, která se zřejmě stane druhou nejsilnější stranou Parlamentu po německé středopravé CDU. Ačkoli euroskeptické strany vypadají, že jsou ochotné uzavřít širokou koalici, v řadě otázek je stále nejasné, zda budou skutečně ochotny podpořit Salviniho politické názory.

Věříme, že výsledek voleb nepřinese silnou a jednotnou euroskeptickou koalici, ale spíše ještě více rozdělený Parlament. Už řadu let závisí rozhodování většinou na dlouhém vyjednávání mezi EPP a Sociálními demokraty. Vzhledem k propadu Sociálních demokratů bude EPP muset s většinou stran vyjednávat o každém bodě zvlášť, a to i s euroskeptiky.

Pokud euroskeptická koalice dokáže vystupovat jednotně alespoň v některých otázkách, mohla by se stát skutečnou šedou eminencí, protože má šanci stát se druhou nejsilnější stranou v Parlamentu. Je pravděpodobné, že klíčová témata, jako je harmonizace daní na evropské úrovni zejména pro firmy, změny zastaralých evropských pravidel pro hospodářskou soutěž, nebo vytváření evropské strategie vůči čínské Nové hedvábné stezce, budou muset počkat.

 
Konec francouzsko-německého partnerství?
Evropské volby budou také symbolizovat konec partnerství Francie a Německa. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl zpočátku pevným zastáncem mezinárodní spolupráce s Německem, avšak nyní se zdá, že pochopil, že se jen společně s Berlínem snaží najít kompromisy, které EU umožní pokračovat. Jeho vyslanci poslaní do všech koutů Evropy s cílem vybudovat novou proevropskou koalici, se v Německu setkali s poměrně chladným přijetím. Macron si uvědomil, že CDU a Sociální demokraté chrání hlavně německé zájmy maskované za zájmy Evropy. Už rok a půl německá strana zdvořile, ale systematicky odmítá veškeré Macronovy návrhy (vytvoření rozpočtu eurozóny, parlament eurozóny, zdanění GAFA atp.).

Porážka Macrona
Francie musí své ambice omezit. Ačkoli chtěla kompletně změnit evropskou politiku, musí se nyní pokusit zachovat si tvář a pokusit se v Evropském parlamentu vytvořit malou koalici, která však bude mít jen malý vliv na rozhodování. To představuje dvojí porážku pro Emmanuela Macrona. Jeho kampaň, kterou postavil na souboji pro-evropského pokrokového postoje a evropských populistů zatím vyvolala jen málo pozornosti, a jeho snaha vytvořit velkou proevropskou a mezinárodní stranu očividně nebude úspěšná.

Francie jde proti současným politickým trendům. Ať už se nám to líbí nebo ne. Evropané v tuto chvíli fandí euroskeptickým stranám, které navrhují určitou formu protekcionismu a ochrany před tím, co je – často mylně – vnímáno jako vnější hrozba, například imigrace. Liberální program, podporující globalizaci s několika sociálními opatřeními navrch, očekávání voličů ve většině evropských zemí a hlavně ve střední a východní Evropě zřejmě nenaplní.

O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.