Uvolněná regulace nehraje do karet investicím, ale spekulacím

Ekonom Josh Ryan-Collins na stránkách ProMarket tvrdí, že „deregulovaný bankovní sektor ve vyspělých zemích vede k vyšším investicím. Jenže jde o investice do spekulativních aktiv, ne do produkce.“ Ekonom se opírá o svou studii, ve které zkoumal dlouhodobé změny v bankovních sektorech vyspělých ekonomik.

Celkový objem úvěrů se relativně k HDP od počátku sedmdesátých let zhruba zdvojnásobil, podíl úvěrů financujících produktivní aktiva ale klesl z 60 % na 40 %. Obrovská úvěrová expanze tak byla tažena zejména financováním hypoték, v menší míře spotřebitelskými úvěry a také úvěry financujícími nákup finančních aktiv,“ píše Ryan-Collins.

Ekonom se domnívá, že tento vývoj je důkazem neoptimální alokace zdrojů úvěrových trhů, které jsou ponechány bez příslušné regulace. Schumpeter, Keynes a Minsky tvrdili, že finanční sektor postupně odklání zdroje od reálných investic a inovací a finance posouvá k tržním aktivům a spekulaci. Tedy od stabilního růstu celé ekonomiky k cyklům boomu, následného kolapsu a častým krizím.

Ryan-Collins dochází k závěru, že regulace úvěrového trhu je prospěšná v případě, že pomáhá směřovat finanční zdroje směrem k produktivním aktivům. Uvolnění regulace přišlo v osmdesátých letech a s ní podle ekonoma i klesající efektivita alokace kapitálu. Uznává však, že nejde o černobílý obrázek a v některých oblastech je situace stále nejasná.

Například mezi lety 2000–2013 došlo k určitému posunu směrem k větší regulaci úvěrového trhu, přispěly k tomu krize rozvíjejících se trhů na konci devadesátých let. Ekonom nicméně tvrdí, že v tomto období nepozorujeme růst objemu úvěrů financujících produktivní aktiva. Může to být podle jeho názoru způsobeno typem nově zaváděné regulace, která měla primárně za cíl udržení makroekonomické a finanční stability. Nebyla tedy zaměřena na podporu růstu a nesnažila se například o zvýšení objemu zdrojů v určitých odvětvích.

Vztah mezi mírou regulace a objemem úvěrů proudícím do nefinančních společností naopak potvrzuje období let 1973–2005. Ve vyspělých ekonomikách bylo podle ekonoma totiž zřejmé, že liberalizace a deregulace vedly k významnému poklesu objemu úvěrů mířících do produktivních aktiv.

Zdroj: ProMarket, Univerzity of Chicago