Stěny katedrály Notre Dame po požáru praskají

Po požáru pařížské katedrály Notre-Dame probíhá nejen vyšetřování, ale odborníci také zjišťují, jak to bude s budovou dál. Především jsou potřeba podrobnější studie, které ukážou, jaký vliv měl teplotní šok na maltu a kámen. Podle historika Arnauda Timberta čelí Paříž archeologické katastrofě.

Katedrála Notre Dame má za sebou po požáru asi to nejhorší, ale stále jsou velké obavy o statiku budovy. Vápenec, ze kterého je velká část katedrály postavena, chladne a tepelné změny pro něj mohou být kritické - podle odborníků totiž hrozí jeho popraskání.

"Stěny jsou postavené z kvádrů takzvaného lutéckého neboli pařížského vápence, které jsou spojeny vápennou maltou. To jsou materiály, které nemají rády vysoké teploty," vysvětlil Clément Salvián z Národního ústavu dějin umění. "Lutécký vápenec je velmi křehký kámen, který je citlivý na oheň a vodu," doplnil historik Arnaud Timbert.

Oheň způsobil podle odborníků následný souběh událostí. Kvůli vlivu tepla uniká z kamene voda, která způsobí, že se vápenec přemění na bílý prášek – vápno. "Tato chemická reakce může proniknout hluboko do klenbového zdiva, pokud požár na povrchu trvá delší dobu," dodal Salvián.

Podle výzkumníka Anthonyho Collina z Lotrinské univerzity dochází v tomto případě k rozpínání materiálů pod vlivem tepla. "Voda v kamenech kondenzuje a pod tlakem vyvolaným parou rozbije minerál," popsal jev Collin. Proto by měli odborníci počítat s tím, že jsou kameny ve stěnách chrámu popraskané.

Voda, kterou hasiči používali při záchraně katedrály, se také nejspíš dostala do trhlin a zředila maltové spoje, které držely kvádry pohromadě. Arnaud Timbert uvedl, že je těžké dopředu odhadnout, jaký to bude mít dopad, jelikož nikdy podobnou situaci nezažili.

Odborníci teď budou muset provést specifickou studii, která bude měřit dopad teplotních šoků na kámen a maltu a jejich rozpouštění vodou. "Jsme vystaveni archeologické katastrofě," řekl Timbert. Původní materiály budou podle něho vyhozeny, zatímco v dřívějších dobách lidé na stavby používali materiál z předchozích církevních staveb.