Politici stále řeší Nord Stream 2, i když už je ze třetiny hotový

Zatímco se světoví státníci přou, jestli se má stavět kontroverzní plynovod Nord Stream 2, je už tento projekt za osm miliard eur (207 miliard korun) ze třetiny hotový. Každý den se navíc na dně Baltského moře rozroste o dalších šest kilometrů. Už koncem roku by tak měl začít dopravovat zemní plyn z Ruska do malé severoněmecké obce Lubmin.

Při pohledu ze zdejší písečné pláže nic nenasvědčuje tomu, že se právě v katastru dvoutisícové obce v Meklenbursku-Předním Pomořansku děje něco, co by mělo hýbat světem. Po dlouhé přímořské pláži se v jarním počasí procházejí lidé se psy, v kempu obklopeném borovicovým lesem už parkují první karavany a v přístavišti zase kotví několik lodí připravených vyplout. Obrázek prázdninové idyly dokresluje nabídka zdejší školy kiteboardingu.

Za zhruba stometrovým pásem lesa už je ale atmosféra zcela jiná. Na staveništi o rozloze několika fotbalových hřišť jsou jeřáby, bagry i další těžká technika a také řada ocelových trubek. Ty budou tvořit poslední část 1230 kilometrů dlouhého plynovodu, který vyústí ve zdejším průmyslovém areálu. Většina příznivců vodních radovánek i dalších návštěvníků zdejší pláže si pak zřejmě ani nevšimne, že jen pár metrů pod nimi proteče 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně.

"Ta pláž samozřejmě zůstane normálně přístupná, nic se nezmění," ujišťuje Jens Müller, mluvčí společnosti Nord Stream 2. "Plynovod je u německého pobřeží zasypán ve speciálním korytu na dně moře a na posledních pár desítkách metrů vede pod pláží, lesíkem a ústí zde," říká a ukazuje na dvojici trubek, které čouhají z betonové konstrukce asi 1,5 metru pod zemí.

Než se sem Nord Stream 2, který je tvořen dvojicí plynových vedení, dostane, musí překonat ruské, finské, švédské, dánské a německé vody, které jsou v nejmělčím úseku jen čtyři metry hluboké, v tom nejhlubším ale jejich hloubka dosahuje 200 metrů. "Na zhruba deseti procentech trasy jsme museli dělat práce i na dně, třeba ho vyrovnat nebo části plynovodu zahrabat," líčí Müller.

Na velké většině trasy ale stačí speciální lodě, na nichž jsou 12 metrů dlouhé a 24 tun vážící ocelové trubky s několika ochrannými vrstvami svářeny a v jedné dlouhé řadě 24 hodin denně spouštěny na mořské dno. Na celý plynovod jich bude potřeba zhruba 200.000. Asi třetina z nich už na dně Baltu našla své místo.

"Položili jsme více než 800 kilometrů, což odpovídá zhruba třetině celého projektu," říká komunikační poradce Steffen Ebert, který připomíná, že na dvojici vedení, která v zásadě kopírují trasu dosavadního plynovodu Nord Stream, je potřeba položit celkem 2460 kilometrů. Jedna ze speciálních lodí denně v průměru zvládne kilometry tři. V akci jsou nyní dvě.

"Více než šest miliard eur z celkových osmi už je smluvně vázáno," poznamenává také Ebert a zároveň tím zdůrazňuje, že pro ruský Gazprom a pětici partnerských firem ze zemí Evropské unie už při stavbě plynovodu není cesty zpět.

Výroky některých politiků i z poslední doby přitom budí dojem, že by se plynovod nemusel stát skutečností. Projekt, na který na německé pevnině navazuje vedení Eugal směřující s většinou plynu přes Česko do dalších zemí, tvrdě kritizuje Washington, Varšava nebo Kyjev. Zvyšuje podle nich závislost na Rusku a ohrožuje postavení tranzitních zemí, především Ukrajiny.

Zástupci ve Švýcarsku sídlící společnosti Nord Stream 2 mají - nepřekvapivě - na každou z těchto výtek připravenou odpověď. Tvrdí mimo jiné, že už nyní osmadvacítka čerpá jen 32 procent zemního plynu z Ruska, nebo že plyn transportovaný přes Ukrajinu bude i kvůli očekávanému poklesu těžby v rámci EU nadále potřeba. Zdůrazňují také cenové výhody, které má plynovod přinést spotřebitelům.

Vzhledem k tomu, že německá vláda ani přes naléhání spojenců stavbu nezablokovala, představují nyní největší komplikaci pro Nord Stream 2 dánské úřady. Ty totiž stále ještě nevydaly povolení ke stavbě ani pro jednu z dvojice tras, o něž firma požádala. Kdyby tak neučinily, dostane se již značně pokročilý projekt do velkých problémů.

Zástupci firmy si to ale nepřipouštějí. "Máme dobrý důvod očekávat, že povolení z Dánska dostaneme," věří. Stavba by v takovém případě měla skončit ještě letos. Provoz by odstartoval krátce poté. "Prvním molekulám zemního plynu by pak mělo trvat mezi pěti až sedmi dny, než se dostanou z Ruska do Německa," uzavírá Müller.