ČNB dnes s úrokovými sazbami hýbat nebude (Ranní zpráva z finančního trhu)

I když se i na dnešním zasedání pár hlasů pro zvýšení sazeb najde, ČNB je nakonec nezmění. Hlavním důvodem budou nejistoty ve vnějším prostředí včetně chaotického brexitu. T. Mayová včera nabídla rezignaci výměnou za schválení její verze dohody. Ani tento krok ale situaci blíže k nějakému řešení neposunul. V britském parlamentu žádná z variant zatím nezískala většinovou podporu. Situace kolem brexitu je jedním z důvodů zhoršujícího se sentimentu v eurozóně. Nicméně se domníváme, že nálada by již mohla podle březnového průzkumu Evropské komise pomalu nacházet své dno. Jiné načasování Velikonoc způsobí březnový propad německé inflace, v dubnu ale opět stoupne.

Úvěrová dynamika v eurozóně zrychluje

Konec programu kvantitativního uvolňování ECB se projeví v dalším poklesu meziroční dynamiky peněžní zásoby v eurozóně měřené peněžním agregátem M3. Nicméně úvěrová aktivita by měla zrychlit. Po lednovém celkem výrazném poklesu meziročního růstu na 3,2 % z prosincových 3,8% y/y přepokládáme, že se již v únoru tempo vrátí do pásma 3,5 % až 4,0 %. Hlavním důvodem lednového poklesu byla podle nás specifická situace ve Francii a propad v poskytnutých úvěrech v korporátním sektoru. Únorovou dynamiku převyšující 5 % očekáváme v Německu, Belgii či Rakousku. Jižní země (Itálie, Španělsko) jsou stále v módu snižující se úvěrové aktivity, i když ty největší poklesy již mají za sebou.

Indikátor ekonomického sentimentu v eurozóně zřejmě za březen ještě o něco klesnul. Předběžná čísla spotřebitelské důvěry ukázala na její stagnaci, regionální ukazatele podnikatelské důvěry ale poukazují na další zhoršování aktivity primárně v průmyslovém sektoru. Index se i tak nachází 0,6 standardní odchylky nad dlouhodobým průměrem. Takový výsledek je konzistentní s růstem ekonomiky eurozóny během Q1 19 o 0,45 % q/q (anualizovaně o 1,8 %). Ukazatele důvěry by se postupně měly začít stabilizovat, pro druhé pololetí již předpokládáme jejich viditelný vzestup.

Německou inflaci rozhodí kalendářní efekt související s načasováním Velikonoc. Zatímco vloni byly v březnu, letos budou až v dubnu. S tím související vzestup cen, zejména v sektoru služeb, tak vytvořil pro letošní březen vysokou statistickou základnu, kvůli které inflace klesne, aby o měsíc později opět vzrostla.

Euro na více než dvoutýdenním minimu

Společná evropská měna včera navázala na svůj úterní oslabující trend, na přelomu evropské a americké seance se kurz krátce dostal pod 1,125 USD/EUR, tady na nejslabší hodnotu za poslední více než dva týdny. Dolar obecně profitoval ze vzestupu rizikové averze a svého postavení měny bezpečného přístavu.

ČNB zdůrazní rizika z vnějšího prostředí

ČNB dnes ponechá již třetí měnověpolitické zasedání v řadě nastavení úrokových sazeb nezměněné. Po loňských pěti zvýšeních tak přichází pauza, která je primárně důsledkem zhoršeného vnějšího prostředí, zejména z Německa, a chaosu, který doprovází odchod Velké Británie z Evropské unie. Vyznění domácích dat je naopak spíše proinflační. Podrobnější komentář k tomu, co od ČNB dnes čekat, naleznete zde: http://bit.ly/2HUtAo8.

Středoevropské měny pod výprodejním tlakem

Česká koruna den před zasedáním bankovní rady ČNB za malého zájmu obchodníků ztrácela. Poprvé od poloviny února se kurz ve včerejších odpoledních hodinách dostal na hladinu 25,80 CZK/EUR. Dosavadní letošní průměrný kurz tak činí 25,68 CZK/EUR a je tak mírně slabší, než s čím v průměru pro Q1 19 v aktuální prognóze počítá ČNB. Její předpoklad činí 25,60 CZK/EUR.

Koruna ve včerejším oslabování ale nebyla sama. Stejným směrem mířil polský zlotý a maďarský forint. Regionální měny jsou v nemilosti obchodníků ve světle pokračujících ne příliš povzbudivých čísel z Německa, jehož průmysl se stále nemůže dostat z recese.

Autor: Jan Vejmělek