Posouvání času - odhad národohospodářského přínosu - je to zanedbatelné

Blíží se posun času ze zimního na letní, a tak neuškodí následující vzpomínka. Na podzim roku 2016 jsem nabídl zjednodušený odhad národohospodářského přínosu energetických úspor plynoucích z používání letního času konkrétně pro českou ekonomiku.

Výsledkem bylo, že „posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle“. Zisk vyšel konkrétně kolem 30 milionů korun.

Od té doby došlo k určitým změnám v hodnotách některých parametrů. Nabízí se tak možnost výpočet aktualizovat s použitím těchto nových hodnot. Zdroje výpočtu a základ n í kroky jsou tytéž. Změny hodnot za uplynulé období lze heslovitě popsat takto (detaily postupu výpočtu lze nalézt v původním textu z října 2016):

- použitím letního času klesne spotřeba elektrické energie přibližně o 6 setin procenta. Zde ke změně nedošlo.

- roční spotřeba elektrické energie za poslední dva dostupné roky (tj. 2017 versus 2015) vzrostla přibližně o 3 %.

- HDP se zvýšil o cca 12 %.

- cena elektřiny vzrostla zhruba o 50 %.

Každoročním posouváním času tedy v poměru k výkonu ekonomiky získáváme ročně asi jedenapůlkrát víc (konkrétně o 3 % -12 % + 50 % = 41 % ví), než na podzim 2016. Tedy asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali déle nikoli o jednu minutu, nýbrž o minutu a půl.

Energetická úspora plynoucí z posouvání času je tak nadále zcela zanedbatelná.

Konec střídání času má podporu Europarlamentu

V souladu s přáním 84 % obyvatel EU, kteří se k této věci vyslovili ve veřejné konzultaci v roce 2017, podpořil včera Evropský parlament návrh směrnice, která ukončí celounijní posouvání času (na letní koncem března a zpátky na zimní koncem října), a to počínaje rokem 2021.

Podle všeho však zatím hrozí nová komplikace: návrh směrnice neurčuje, jaký čas má v jednotlivých zemích EU platit. Namísto plošných zmatků dvakrát za rok tak nově hrozí zmatky vždy, když se budeme přemisťovat z jedné členské země do jiné. Je pozoruhodné, že zrovna u věci, kde by harmonizace byla tak evidentně přínosná, se navrhovaná evropská legislativa (zatím) stydí takovou harmonizaci zemím nařídit.

Z hlediska biologie je lepší čas zimní. Pro „nastartování“ organismu je totiž lepší se budit do světla, a počet dní v roce, kdy se budeme budit do světla, je vyšší v případě času zimního než letního. Jenomže Evropská komise měla ten nešikovný nápad, že se obyvatel Evropské unie zeptala nejen na zrušení střídání časů, ale i na to, který čas by po zrušení střídání preferovali. A výsledek se dostavil: v naprosté většině zemí lidé upřednostňují čas letní (viz graf níže). Důvody zmíněného harmonizačního studu jsou tedy zřejmě hlavně politické: hlas lidu chce něco jiného než hlas „rozumu“ (uvozovky používám proto, že mnozí laskav í čtenáři nic takového jako rozum ve smyslu objektivního „dobra“ neuznávají).

Poučení je jasné. Pokud osvícený politik (dejme tomu, že takoví existují) chce dát lidem dobro a jako lepší vidí variantu A než variantu B, neměl by se svých oveček ptát. Ovečky si totiž můžou vybrat B – a osvícený politik má problém.

Michal Skořepa

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz