Finsko musí zneškodnit demografickou časovanou bombu

Juha Sipila za své čtyři roky v čele finské vlády oživil ekonomiku a vyzdvihl zaměstnanost na rekordní hodnoty. Jeho snahy o renovaci zdravotního systému se ale staly jeho záhubou. Pokud se před volbami 14. dubna nevrátí na scénu, připadne tento problém na jeho nástupce. Jedním z největších problémů, kterým bude příští vláda čelit, je, jak ze zdravotní péče, která je jednou z nejlepších na světě a stojí méně jak polovinu toho co její americká verze, vymáčknout ještě víc.

Podobně jako většina Evropy, potřebuje tato země řešit stárnoucí a ubývající populaci. V případě Finska je problém o to závažnější kvůli štědrosti sociálního státu, relativně nízké imigraci a omezením eurozóny. Podle finského statistického úřadu bude čtvrtina populace do roku 2030 starší 65 let. Očekává se, že se počet osmdesátníků do roku 2040 téměř zdvojnásobí na 460 000 a počet devadesátníků se ztrojnásobí na 140 000. Tiina Helenius, hlavní ekonomka u helsinské Svenska Handelsbanken, řekla, že předvídaný „masivní nárůst výdajů souvisejících se zdravotní péčí je pro sociální model Finska nejvážnějším rizikem“.

Neúspěch reformy zdravotní péče, která se řeší více než deset let, byl tím, co donutilo Sipilu k rezignaci pouze několik týdnů před volbami. Problém tak zdědí další vláda, kterou budou podle posledních průzkumů pravděpodobně vést sociální demokraté.

Finské veřejné finance už teď čelí mezeře udržitelnosti (rozdílu mezi očekávanými příjmy a výdaji) ve výši asi čtyř procent HDP. Vzhledem k tomu, že se finský veřejný dluh blíží, či možná již převyšuje limity stanovené EU, bude muset nová vláda najít nový způsob, jak nafouknout výnosy nebo snížit veřejné výdaje.

Finská zdravotní péče je již sama o sobě vysoce efektivní, co se nákladů týče. Podle OECD stojí pouhých 4 170 USD/osobu za rok ve srovnání s americkou částkou 10 210 USD/osobu za rok. Ale i OECD trvá na tom, že generálka je nezbytná.

Ekonomové tvrdí, že příští vláda bude potřebovat vytvořit přinejmenším 100 000 nových pracovních míst a podpořit úroveň zaměstnanosti na 75 procent obyvatel v produktivním věku, aby udržela veřejné finance pod kontrolou. Sipila se stal kvůli svým snahám, aby lidé pracovali více za méně a zvýšili tak tuto míru na 72 procent, velice neoblíbený.

Zatímco severská politika je tradičně založená na konsensu, Sipilova vláda ideologickou mezeru rozšířila. Středo-pravicová koalice se snaží problém se zdravotní péčí rozuzlit tím, že by zvýšila roli privátního sektoru a snížila počet lokálních úřadů, které jsou zapojeny do administrace. Antti Rinne, šéf opoziční sociální demokracie řekl, že tržní řešení nepřijme. Jeho strana místo toho zveřejnila vágní plán, ve kterém chce na řešení spolupracovat s parlamentem.

Všechny strany souhlasí, že mnoho smršťujících se venkovských okresů již zápasí s tím, aby za své zdravotní služby zaplatily a že lidé, kteří se spoléhají na nejzákladnější veřejně hrazenou péči, čelí dlouhým čekacím lhůtám u doktora.

Ať už bude výsledek voleb 14. dubna jakýkoliv, posunutí takto těžkého rozhodnutí si může vybrat vysokou daň. Agentura S&P Global Ratings v pátek varovala, že „by mohla uvažovat o negativním ratingu, pokud strukturální reformy neuspějí, což by vedlo ke slabšímu růstu nebo značnému zhoršení finského fiskálního výkonu, a to by mohlo vést k prudkému zvýšení dluhu.“

Zdroj: Bloomberg