Summers: Levice má nový recept. Na pohromu

Lawrence H. Summers na stránkách The Washington Post tvrdí, že „panuje rozsáhlá frustrace s výkonem ekonomiky“. Tradiční politika nepřináší kýžené výsledky a vznikají nové ekonomické myšlenky a teorie, které se výrazně odlišují od těch tradičních. Jedna z nich dokonce stojí na předpokladu, že vláda může utrácet víc bez toho, aby to pro kohokoliv znamenalo nějakou dodatečnou zátěž.

Ekonom připomíná, že například v sedmdesátých letech se začalo vážně uvažovat o tom, že snižování daní má důležitý pozitivní dopad na nabídkovou stranu ekonomiky a v určitých případech může snížení daní zvýšit vládní příjmy. Jenže pak se tento pohled překlopil do tvrzení, že snižování daní se vždy zaplatí. A zmíněný přístup nakonec vážně poškodil americkou ekonomiku.

Za podobně nesmyslnou teorii Summers v naší době považuje moderní monetární teorii či MMT. I ta stojí na správné myšlence, podle které je v prostředí nízkých sazeb dobré o vládní rozpočtové politice uvažovat trochu jinak. Jenže rádoby ekonomové ji dotáhli do nesmyslného závěru, podle kterého může vláda financovat garantovaná pracovní místa zdroji z centrální banky a takový postup nikoho nepoškodí.

MMT má vážné vady hned na několika úrovních. Za prvé tvrdí, že tištění peněz znamená nulový náklad deficitů. Jenže v praxi platí, že i takový způsob financování by zvyšoval míru vládního zadlužení. Za druhé, není pravda, že vláda může všechny své závazky platit novými penězi bez toho, aby hrozil default. Zkušenosti z nejedné rozvíjející se země ukazují, že v určitém bodě se při takovém postupu objeví hyperinflace. Některé rozvíjející se země totiž v podstatě MMT praktikovaly, ale pak to může skončit tak, že si lidé v barech kupují dva nápoje najednou, aby se vyhnuli hodinovému zvyšování cen, píše Summers.

Za třetí, zastánci MMT obvykle uvažují v rámci uzavřené ekonomiky. Jenže v řadě zemí se ukázalo, že vlády nebyly schopny tisknout peníze ani na pokrytí svých domácích závazků. Mitterrandova vláda ve Francii a Schröderova vláda v Německu sledovaly politiku blízkou MMT a nakonec od ní musely ustoupit. Britové a Italové museli v sedmdesátých letech požádat o pomoc MMF. Důvodem bylo inflační financování vládních výdajů. „Žádný oběd zadarmo neexistuje a skuteční ekonomové by na to měli vždy upozorňovat,“ uzavírá Summers.

Zdroj: The Washington Post