Vývoj na devizovém trhu v 10. týdnu (4.3.-8.3.2019)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 4. čtvrtletí 2018 vzrostla o 6,9 % r/r
DE - Nové průmyslové zakázky v lednu poklesly o 2,6 % m/m a 3,9 % r/r
EZ - Evropská centrální banka výrazně zhoršila makroekonomický výhled pro letošní rok
US - Míra nezaměstnanosti v únoru poklesla na 3,8 %

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Index spotřebitelských cen (únor), Průmyslová produkce (leden)
DE - Průmyslová produkce (leden)
EZ - Index spotřebitelských cen (únor)
US - Index spotřebitelských cen (únor)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Obchodování koruny vůči euru v tomto týdnu probíhalo především v okolí hladiny 25,60 CZK/EUR.
• Na důležité domácí makroekonomické statistiky byl bohatý závěr týdne, kdy byl konkrétně zveřejněn únorový podíl nezaměstnaných osob a vývoj mezd ve 4. čtvrtletí loňského roku. Podíl nezaměstnaných osob v únoru poklesl na 3,2 % z lednových 3,3 %. Situace na domácím pracovním trhu během února zůstává i nadále pozitivní, a to navzdory evidentnímu zpomalení aktivity ve zpracovatelském průmyslu a negativním signálům z německé ekonomiky. Jednoznačný převis poptávky po zaměstnancích nad jejich nabídkou ukázala i únorová čísla, i když tempo tvorby nových pracovních míst zpomalilo. Konkrétně v únoru dále vzrostla nabídka volných pracovních míst na 333,1 tis. z lednových 331,5 tis. Domácí pracovní trh je za vývojem ekonomiky mírně opožděn a teprve během jarních měsíců lze očekávat, že se aktuálně nižší aktivita ve zpracovatelském průmyslu začne projevovat i do statistik trhu práce. V tuto chvíli je poměrně pravděpodobné, že se během jara postupně zastaví tvorba nových pracovních míst, jejichž počet však bude i nadále výrazně vyšší než počet nezaměstnaných.
• Se situací na pracovním trhu velmi úzce souvisí i vývoj mezd, když loňský rok byl ukázkovým příkladem toho, co způsobí velmi nízká nezaměstnanost, nedostatek volných pracovníků v ekonomice a zvyšování platů ve veřejném sektoru – pro podniky čtyřmi slovy: výrazné zvýšení mzdových nákladů. Ve 4. čtvrtletí loňského roku však tempo růstu mezd, respektive průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, zpomalilo na 6,9 % r/r. V reálném vyjádření, tj. po odečtení inflace, mzdy vzrostly o 4,7 % r/r. To jsou sice na první pohled silná čísla, co by za ně dala Evropská centrální banka, avšak zvolnění mzdové dynamiky v závěru loňského roku je evidentní. Z velké části se na tom podepsal veřejný sektor, protože platy ve státní sféře pro rok 2018 byly zvýšeny už v listopadu 2017, zatímco pro rok 2019 se zvyšovalo až letos v lednu – máme zde tak ukázkový efekt silné statistické základny. Na druhou stranu mzdy zpomalily až na výjimky (zpracovatelský průmysl) i v soukromé sféře. V souhrnu za celý loňský rok mzdy vzrostly nominálně o 8,1 % a reálně o 5,9 %. I letos mzdy svižně porostou, avšak pravděpodobně jen něco mezi 5 až 6 % v nominálním vyjádření. Zpomalení ekonomické aktivity a pokles ziskovosti v podnikové sféře totiž zopakování loňského roku (z pohledu růstu mezd) nedovolí.

Vývoj USD/CZK

• Koruna vůči americkému dolaru v tomto týdnu výrazně oslabila, když katalyzátorem korunových ztrát bylo především čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Po něm koruna vůči dolaru zamířila až nad hladinu 22,90 CZK/USD a přiblížila se letošním minimům. Vzhledem k tomu, že kurz koruny k dolaru je silně svázán s vývojem na EURUSD, tak v případě dalších eurových ztrát nelze v nejbližších týdnech vyloučit posun koruny nad hladinu 23 CZK/USD. Tento komentář je psán ještě před dnešními statistkami z amerického trhu práce, které ještě s kurzem dolaru mohou v samém závěru týdne pořádně zahýbat.

Vývoj PLN/CZK

• Koruna se vůči polskému zlotému v tomto týdnu pohybovala v širším okolí hladiny 5,95 CZKPLN.
• Klíčovou makroekonomickou událostí v Polsku bylo zasedání tamní centrální banky (NBP), které podle očekávání žádné významnější změny nepřineslo. Hlavní úroková sazba zůstala beze změny na úrovni 1,50 % a ze slov členů NBP celkem jasně vyplývá, že v letošním roce se sazby zvyšovat nebudou. Ostatně ekonomické zpomalení v eurozóně a čtvrteční zasedání Evropské centrální banky (ECB) v kombinaci se slabou spotřebitelskou inflací v Polsku jsou silnými argumenty pro NBP, aby sazby neupravovala. Mírné změny byly patrné v nové makroekonomické prognóze, ve které NBP počítá s pomalejším růstem inflace a mírně rychlejším růstem HDP. Co se týká HDP, tak důvodem jeho vyššího předpokládaného růstu budou pravděpodobně oznámené vyšší vládní výdaje (fiskální expanze) současné vládní strany PiS před podzimními parlamentními volbami v Polsku.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnové páru se v tomto týdnu nedařilo euru, které vůči americkému dolaru nejprve oslabilo k úrovni 1,13 USD/EUR a po čtvrtečním zasedání Evropské centrální banky (ECB) zamířilo až pod hladinu 1,12 USD/EUR, tj. na letošní minimum a nejslabší hodnoty od června 2017. V pátek zkraje odpoledne se kurz nacházel těsně nad hladinou 1,12 USD/EUR. Tento komentář je psán ještě před dnešními statistkami z amerického trhu práce, které ještě s eurodolarem mohou v samém závěru týdne pořádně zahýbat.
• Stěžejní událostí pro euro bylo v tomto týdnu čtvrteční zasedání ECB. ECB byla ještě na začátku letošního roku poměrně optimistická ohledně hospodářského vývoje v eurozóně. Na březnovém zasedání ECB však veškerý zbylý optimismus vyprchal. V nové prognóze ECB výrazně zhoršila výhled na letošní růst HDP (1,1 % oproti prosincovému odhadu 1,7 %) a spotřebitelské inflace (1,2 % oproti 1,6 %). V souladu se zhoršením prognózy ECB oznámila, že úrokové sazby zůstanou beze změny nejméně do konce letošního roku. A do třetice ECB zároveň překvapila, že již v březnu oznámila spuštění programu TLTRO 3 od letošního září (TLTRO 3 dodává likviditu evropským bankám). V žargonu centrálních bankéřů lze říci, že zasedání ECB bylo opravdu hodně holubičí.
• Co ze čtvrtečního zasedání ECB vyplývá pro euro? Především to, že zbylé naděje na sbližování měnové politiky mezi ECB a Fedem (Americká centrální banka) jsou pro letošek passé. V roce 2017 to byla totiž právě ECB, respektive M. Draghi, který svým projevem signalizoval pozvolné ukončení velmi uvolněné měnové politiky v eurozóně a začátek nové cesty v podobě normalizace úrokových sazeb. A po včerejšku je zřejmé, že na onu „normalizaci“ si od ECB budeme muset počkat nejdříve na rok 2020. S ohledem na výrazné zpomalení ekonomické aktivity v eurozóně se navíc začínají častěji objevovat spekulace, že ECB bude nucena opět spustit program kvantitativního uvolňování (ukončila ho teprve v závěru loňského roku). Zatímco úvahy u opětovném rozjezdu QE jsou zatím jen spekulacemi, tak velmi opatrný aktuální postoj ECB je realitou. Nelze tudíž vůbec vyloučit, že si společná evropská měna vůči dolaru v nejbližších týdnech připíše další ztráty.