ČNB: Trnitou cestou k vyšším sazbám

Důvodem pro kvedlačku sazeb v letošním roce je koruna. Model prostě chce na slabší korunu reagovat, ale následně věří, že koruna dostane rozum a posílí. Podle prognózy ČNB posílí koruna vůči euru na 24,5 na konci tohoto a na 24,1 na konci příštího roku. Pokud koruna takto posílí, tak ČNB nebude muset zvyšovat sazby. A to i přes horší výhled na zahraniční ekonomiku.

A tím se dostáváme k citlivostním scénářům. První ukazuje, co by se stalo, kdyby koruna v první polovině letošního roku neposilovala a zůstala v blízkosti 25,6 CZK/EUR. Docela dost: ČNB by sazby zvýšila v letošním roce až na 2,5 procenta. A teprve pak by se postupně vracely k původní trajektorii. Ano, ČNB nám tady naznačuje, že přechodně slabší koruna o čtyřicet halířů přinutí bankovní radu ČNB zvýšit sazby o dalších padesát bodů.

Druhý citlivostní scénář ukazuje, co by se stalo s českou ekonomikou v případě tvrdého Brexitu. Růst HDP by se snížil ke dvěma procentům. Ale protože by koruna byla slabší o cca čtyřicetník na konci tohoto roku (24,9) a cca padesátník na konci příštího (24,6), tak by ČNB na tvrdý Brexit reagovala zvýšením sazeb až na 2,5 procenta. To není moc intuitivní a možným problémem je, že ČNB v tomto scénáři očekává vyšší PPI inflaci v EMU a vyšší sazby ECB než v základním scénáři.

Bez smajlíku: obě tato rizika (slabší koruna a neřízený Brexit) vnímá bankovní rada jako proinflační riziko. Proto guvernér Jiří Rusnok na tiskovce po zasedání řekl, že si umí představit, že sazby letos zůstanou stabilní, ale taky že může ČNB zvýšit sazby dvakrát. Zajímavé je, že bankovní rada také zmínila „nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě“ jako „nejistotu“. Ale my už přece víme: nižší poptávka po českých vývozech by oslabila korunu, takže vyšší sazby.

Mimochodem: ve Zprávě o inflaci má ČNB speciální box „Obchodní vztahy ČR se Spojeným královstvím v posledních letech“, kde ukazuje, že vývozy do UK představují 205 mld. CZK. To jsou ale jen čísla o přímých vývozech do UK. My už před dvěma měsíci spočítali, že po započtení nepřímých vývozů se toto číslo zvýší o více než 50%. Takže potenciální šok plynoucí z velmi tvrdého Brexitu ČNB podhodnocuje.

David Navrátil