Víkendář: Čína má nový energetický projekt a může s ním změnit svět

Podle odhadů Peking v posledních deseti letech vynaložil na rozvoj elektromobility asi 58,8 miliardy dolarů. Tyto dotace tak pomohly vytvořit největší trh s elektromobily na světě a zemi zajistily dominantní pozici ve výrobě baterií. Stejně tak se čínská vláda snaží podporovat využití solárních elektráren a Financial Times tvrdí, že „nyní chce to samé učinit u palivových článků“. Ty by spolu s elektromobily mohly snížit uhlíkové emise a podle FT by mohly najít uplatnění zejména u větších vozidel, jako jsou autobusy a kamiony, a také u lodí a letadel.

„Pokud se podíváme, co Čína udělala v solární a větrné energii a u baterií, pak je zřejmé, že dotace sem přitáhly hodně kapitálu a firem. Čína se tak v těchto oblastech dostala na vedoucí pozice a my očekáváme, že k něčemu podobnému dojde u palivových článků,“ řekl pro FT Randy MacEwen, který stojí v čele jednoho z největších výrobců článků na světě, společnosti Ballard Power. FT ale varují, že pro Čínu může jít o nákladnou hru, protože nakonec musí být palivové články schopny konkurovat dalším technologiím i bez dotací a například šéf společnosti Tesla Elon Musk tvrdí, že články a využití vodíku představují mimořádně hloupý nápad.

Síla čínské dotační mašinérie je podle FT dobře patrná v Šenzenu, kde téměř polovinu taxíků představují elektromobily vyráběné společností BYD, za kterou stojí i Buffettova Berkshire Hathaway. Elektrický pohon tu mají rovněž autobusy a v celé Číně by se dokonce měla letos prodat téměř polovina všech na světě vyrobených elektromobilů a hybridů. Čínská společnost CATL se již stala největším světovým výrobcem baterií a dostala se před LG Chem i Panasonic. Stala se dodavatelem baterií takových společností jako BMW či Daimler a oznámila, že továrnu hodlá postavit i v Německu.

Ještě před pěti lety Čína přitom v oblasti elektromobility zaostávala a v podobné pozici je nyní u palivových článků. Phil Caldwell z britské společnosti Ceres Power, která vyrábí články, tvrdí, že v Evropě se o nich hodně mluví, ale čínská vláda již činí konkrétní kroky. „Mohou vytvořit celý trh a poptávku, díky které se postupně sníží výrobní náklady,“ říká Caldwell, jehož firma se spojila s čínskou Weichai Power. Benny Oeyen, který dříve působil v General Motors, k tomu dodává, že palivové články mohou být řešením energetických a emisních problémů lidstva a již nejsou pouhým konceptem z powerpointových prezentací.

Podle FT mají palivové články z čínského hlediska hned několik výhod. Mohou snížit závislost země na fosilních palivech a vzácných kovech. Na rozdíl od baterií, k jejichž výrobě je třeba kobaltu, lithia, niklu a platiny, potřebují pouze platinu, jejíž nabídka je dostatečná. Paul Gait ze společnosti Bernstein dokonce tvrdí, že v Jižní Africe je „dost platiny na elektrifikaci všech aut na světě“. A podle FT má Čína nyní kvůli investicím do obnovitelných zdrojů k dispozici velký objem kapacit na výrobu elektrické energie. Těmi se dnes dokonce plýtvá, protože některé solární a větrné elektrárny nelze efektivně propojit se sítí. Země tak ale díky nim může levně vyrábět vodík elektrolýzou z vody, což je v jiných případech méně efektivní proces než jeho výroba z metanu či fosilních paliv.

Palivové články budou však každopádně čelit ostré konkurenci elektromobilů a baterií čistě proto, že do nich stále proudí obrovské dotace. A nejde jen o to, že články musí tyto technologie dohnat, ale o to, že je musí dohnat, zatímco ony se řítí dopředu vysokou rychlostí. Skeptici tvrdí, že vše může nakonec skončit stejně jako u elektromobilů, u nichž čínská vláda mohutně podporuje jejich výrobu bez toho, aby měla přesnou představu o velikosti poptávky po nich. V zemi je tak podle Financial Times přes 100 výrobců těchto vozů. Optimisté na to ovšem reagují s tím, že pokud se podaří dosáhnout kritického objemu výroby, palivové články budou levnější než baterie a tato technologie nakonec zvítězí.

Zdroj: FT