Optimismus je stále cítit, i přesto z ECB vylétlo pár holubic

Evropská centrální banka se drží svého plánu. Potvrdilo to dnešní oznámení konce programu kvantitativního uvolňování. Byť jde o první krůček směrem k normalizaci měnové politiky ECB, její podstata zůstává stále silně akomodativní. Celkově lze říci, že optimismus centrální bance přetrval, avšak i přesto bylo možné spatřit pár holubic.

Guvernér ECB Mario Draghi během tiskové konference uvedl, že i přes oproti očekávání slabším datům přicházejícím z evropské ekonomiky, která reflektují nejen slabší zahraniční poptávku, ale také specifické faktory některých zemí a sektorů, síla domácí poptávky nadále podporuje ekonomický růst a inflační tlaky. To pak posiluje přesvědčení centrální banky v další konvergenci inflace směrem k nastavenému cíli, a to i přes ukončení programu kvantitativního uvolňování.

Co se týče nejistot, mezi významná Draghi, stejně jako na posledním zasedání, zařadil geopolitické faktory s důrazem na protekcionismus, zranitelnost rozvojových trhů a volatilitu finanční trhů. Z toho důvodu je i nadále potřeba akomodativní měnová politika ve složení forward guidance ohledně úrokových sazeb, kterou teď navíc doplní reinvestice prostředků pramenících z držených cenných papírů před splatností nakoupených během éry QE.

V rámci aktualizované prognózy došlo na snížení odhadu růstu evropské ekonomiky pro rok 2019 z předchozích 1,8 % na 1,7 %. Pro rok 2020 počítá ECB s expanzí o 1,7 % a pro 2021 o 1,8 %. Trhy ve spojitosti s výhledem růstu nejvíce slyšely na ony holubice. I přesto, že odhad ekonomické expanze zůstává vyvážený, objevují se rizika na jeho spodní straně. Konkrétně jde o již zmiňované geopolitické faktory, jako protekcionismus, byť je dle Draghiho situace v mezinárodním obchodě o něco lepší než před dvěma měsíci, dále pak o zranitelnost rozvojových trhů a o volatilitu finančních trhů.

Výhled ECB by se dle Draghiho slov dal přirovnat ke spojení „pokračující důvěra s rostoucí obezřetností“. Podle něj hlavní motory růstu nadále běží, byť některé, jako například zahraniční poptávka, o něco pomaleji, což do budoucna naznačuje slabší dynamiku růstu, stále se však nacházíme na cestě směrem k potenciálu evropské ekonomiky.

Podobně jako růst byla směrem dolů revidována i predikce inflace pro rok 2018 a 2019, a to z předchozích 1,8 % na 1,7 %, resp. z 1,7 % na 1,6 %. Hlavní ukazatel inflace by měl v příštích měsících slábnout, v jádrovém vyjádření pak zůstává tempo růstu cen sice stále utlumené, avšak ve střednědobém rámci je očekáváno jeho zvýšení, a to díky vysokému využití kapacit a napjatému trhu práce, který se projevuje v rostoucích mzdách (jejich růst je však v rámci eurozóny viditelně nesouměrný, proto byla poslední čísla jádrové inflace slabší).

Co se týče reinvestic, budou probíhat v rámci stejných regionů, ze kterých pochází i maturující dluhový cenný papír. Nákupy pak budou prováděny v souladu s kapitálovým klíčem přiřazeným konkrétním zemím. Doba trvání reinvestic zůstane otevřená, platí však, že budou probíhat po delší dobu od chvíle, kdy ECB začne zvyšovat základní úrokové sazby, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Řeč přišla rovněž na otázku sazeb. V tomto případě nadále platí forward guidance, tedy že úroky zůstanou na současné úrovni alespoň do léta 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby bylo zajištěno, že se bude inflace nadále udržitelným způsobem přibližovat k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Draghi se během tiskové konference zaměřil i na odhady ohledně budoucího vývoje sazeb. Uvedl, že existují dva typy, a to průzkumy a odhad trhu. Ten první vychází ve většině z konkrétní doby, ve které je prováděn, a vykazuje mnohem méně přesvědčení o tom, kdy sazby porostou – většina se však dle guvernéra ECB přiklání k obratu „alespoň do léta 2019“. Oproti tomu tržní predikce vychází z vývoje ekonomiky - sází na pozdější hiky proto, že očekává horší ekonomický vývoj. „A právě to znamená, že rozumí naší reakční funkci,“ řekl Draghi.

Celkově vyzněl výstup z posledního letošního zasedání ECB holubičím tónem, čemuž odpovídá i reakce eura posouvající se ke slabším hodnotám vůči dolaru. Zaměříme-li se na odhad trhu ohledně sazeb, při pohledu na krátkodobou sazbu OIS vycházející z té depozitní ECB nadále vidíme, že první hike o velikosti zhruba 10 bazických bodů by měl přijít nejdříve na konci roku 2019.