Pro USA pokles cen ropy už není čisté požehnání jako dřív

Vztah mezi americkou ekonomikou a cenou ropy se v minulých letech výrazně změnil, píše ve své analýze Paul Kiernan, reportér deníku The Wall Street Journal. V minulosti šlo o poměrně „jednoduché počty“. Spojené státy byly největším světovým dovozcem ropy, tudíž pokles její ceny pro ně znamenal zlepšení platební bilance, nižší inflaci a „boost“ pro ekonomickou aktivitu.

Ve Spojených státech je tento efekt o to výraznější, že na tamní ceny pohonných hmot má cena ropy daleko výraznější vliv, než je tomu v Evropě. V Evropě totiž velkou část koncové ceny tvoří daně, tudíž fluktuace v ceně ropy nevedou k tak výrazným výkyvům v cenách pohonných hmot, kdežto v USA je tento přeliv výraznější.

Tradičně tak pokles ceny ropy (kromě zmíněného zlepšení platební bilance a zpomalení inflace) znamenal, jak nedávno připomněl Donald Trump, ekvivalent daňového škrtu a tedy růst disponibilního příjmu, který domácnosti mohou vynaložit na nákupy jiných statků.

Tato základní rovnice se ale, jak již bylo zmíněno, poměrně výrazně změnila. Příčinnou je prostý fakt, že se Spojené státy staly největším světovým producentem ropy, a jejich čistá zahraniční bilance, co se týče obchodu s ropou, postupně směřuje k nule. Na druhé straně pak okolo těžby ropy z břidlicových hornin ve Spojených státech vyrostlo již makroekonomicky výrazné odvětví.

Rostoucí podíl investic, zaměstnanosti a průmyslové produkce je tak svázán s cenou ropy. Zatímco dříve negativní dopady poklesu cen ropy zasáhly primárně producenty mimo USA (OPEC), v současnosti rostoucí část negativní efektů zůstává uvnitř ekonomiky Spojených států. Dopad cen ropy na americkou ekonomiku tak již není zdaleka tak jednoznačný, jako tomu bylo v minulosti.

Pokles cen ropy tak vede, jak už se ukázalo například v letech 2015/16 k propouštění a výraznému zpomalení investiční aktivity firem navázaných přímo či nepřímo na cenu ropy. Tento efekt byl jedním z faktorů stojících za zpomalením růstového tempa americké ekonomiky v letech 2015/16.

Navíc, jak zmiňuje The Wall Street Journal, jsou břidlicoví těžaři podstatně citlivější, co se týče výkyvů cen, než tradiční „Big Oil“ firmy dobývající ropu z hlubokomořských vrtů v Mexickém zálivu (břidlicové vrty se rychle vyčerpávají, a proto vyžadují poměrně vysoké tempo „replacement“ investic).

Co se týče kvantifikace agregátních dopadů změn ceny ropy na ekonomiku Spojených států, odhady se liší nejen v čísle, ale též ve znaménku. Dle Pantheon Macroeconomics povede v následujících měsících pokles cen ropy, a jím zapříčiněné zpomalení na ni navázaných odvětví ke zpomalení růstu HDP americké ekonomiky o 0,3% bodu, další odhady naopak počítají s mírně pozitivním efektem vlivem vyšších spotřebních výdajů, pokud ale tyto odhady zprůměrujeme, výsledný efekt je blízký nule…

Dá se ale očekávat, že pokud současný trend bude pokračovat, a americká produkce ropy bude nadále stoupat, brzy se tento efekt spolehlivě překlopí do záporného teritoria.

Zajímavým faktem je, že cena ropy má na ekonomiku Spojených států značně geograficky asymetrické účinky. Propad cen pozitivně ovlivní zejména metropolitní oblasti typu New York či Kalifornie, „fallout“ zasáhne především Texas a Dakotu, což jsou tradiční republikánské bašty. „Vysněný“ pokles cen ropy tak nemusí pro Trumpa být zrovna výhra…

Jan Žemlička, analytik

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz