Jsme národ chatařů, ceny opravených chat a chalup letí vzhůru

Rekreační chaty jsou drobné stavby určené k individuální rekreaci, obestavěný prostor je do 360 m3 a zastavěná plocha do 80 m2. Může být podsklepená a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. - § 2, vyhl. č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. o zastavěné ploše 80 m2. Chataření vzniklo jako poválečná reakce na podmínky normalizace, kdy se Československo stalo chatařskou velmocí a většina populace se realizovala právě na chatě a přilehlé zahrádce.

„Standardně je nejnižší počet nabídek v zimním období, tedy od prosince do ledna. Největší počet nabídek je pak v květnu, červnu a v srpnu. Nabídky po zimě začínají růst již v březnu, největší skok byl v roce 2017 z března na duben, a to o 14 %. Cena za m2 na konci roku 2017 oproti konci roku 2016 byla vyšší o 15 %. Naopak počet nabízených chat za stejné období klesl o 4 %.“ Popisuje Klára Kuťáková, manažer podpory prodeje CENTURY 21.

Zahrádkářská chata je určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. - § 2, vyhl. č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.

Chalupy jsou obvykle přestavěné vesnické domy na okraji obcí, domy na samotách a odlehlých místech, původně mnohdy určené k celoročnímu bydlení, dnes určené především k pasivní rekreaci. Současní majitelé je tak využívají k odpočinku víkendově, jako druhou domácnost k bytu ve městě, kde se zdržují v pracovní dny, v důchodovém věku se pak do chalup stěhují na celý rok.

„Nejnižší počet nabídek je v zimním období, od prosince do ledna. Největší počet nabídek je v červnu a srpnu. Cena za m2 na konci roku 2017 vzrostla oproti konci roku 2016 o 16 %, počet nabízených chalup pak ve stejném období klesl o 20 %,“ říká Klára Kuťáková.

Odpočinek především

Dávno je pryč čas Nováků za doby socialismu, pro které „pátek není svátek“, a kteří zavčas opouštějí Prahu, aby se vyhnuli dopravním zácpám. Pryč jsou doby, kdy se obtížně sháněly cihly a další materiál na stavbu. Žijeme v poměrně pohodlné době, to se odráží i na preferencích a požadavcích na místo víkendového odpočinku. „Nadšením pro rekonstrukce a stavařinu většinou klienti neoplývají. Preferují nemovitosti v dobrém stavu, případně již po rekonstrukci. Chtějí se vyhnout nejrůznějším potížím například se špatnou střechou, vlhkostí nebo narušenými základy. Dnešní chataři a chalupáři vyhledávají především klid a místo pro relaxaci,“ doplňuje Klára Kuťáková.

Chata či chalupa představuje stále nejlacinější způsob, jak strávit víkend či dovolenou. Další velkou výhodou je i možnost „samozásobitelství“. Člověk si může vypěstovat vlastní zeleninu a ovoce. Drobné zahrádkaření a kutilství s příchodem jarních dnů opět láká lidi z měst. Vlastnictví menší nemovitosti pro ně představuje ideální únik. „Největší zájem je o lokality blízko větších měst, lidé z malých měst a vesnic většinou mají zahrádku u svých domů, případně si pronajímají zahrádky přímo v místě svého bydliště", udává Klára Kuťáková.

Zájem o rekreační objekty ovlivňuje i strach Čechů z vycestování do zahraničí například kvůli terorismu, některé z nich pak vidina zisku z dalšího pronajímání v době, kdy majitel objekt nevyužívá.

Pro celoroční bydlení

Specifickou skupinou zájemců o rekreační objekty jsou lidé, pro které je bydlení ve městech drahé či chtějí klidné bydlení, nejlépe v blízkosti přírody. Hledají tedy bydlení v okolí měst na vesnicích, kde je možné chalupu odkoupit a přestavět na plnohodnotné bydlení. S dojížděním počítají. Jako přijatelná, je nejčastěji udávána doba třiceti minut – maximálně hodina na cestu do práce. Je to čas, kteří jsou celoroční chalupáři ochotni dojíždění obětovat.

Se stěhováním na chalupu je ale nutné počítat s rozsáhlejší rekonstrukcí a pochopitelně i většími finančními výdaji. Je nutné zvážit samotné financování. Chalupu lze financovat hypotékou.

Velmi často žadatelé ale narážejí na překážku – přístupovou cestu k chalupě. Ne vždy naleží k objektu či stejnému majiteli. V takovém případě se zřizuje věcné břemeno. Nutné je i propočítat spotřebu vody, zjistit stav připojení na kanalizaci a vytápění. Obyvatele panelových domů mají vidinu bydlení v rekreačním objektu mnohdy zkreslenou a nedokáží si vše reálně spočítat. Mezi pravidelné výdaje, které chataři a chalupáři alespoň jednou ročně zaplatí, patří například daň z nemovitých věcí, kterou ovlivňuje počet obyvatel v lokalitě, zastavěná plocha pozemku, druh pozemku, typ budovy, počet nadzemních podlaží.

U průměrné chalupy se může výše daně pohybovat kolem 1 000 Kč. Majitelé objektů v chatových oblastech (osadách) rovněž zaplatí udržovací poplatek správcům. Jeho výše se může pohybovat kolem 400 Kč. Poplatek za svoz komunálního odpadu podle zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích nesmí přesáhnout 1 000 Kč. Podle stavu chaty či chalupy rovněž budou majitelé platit za vyvážení žumpy (průměrně 2 000 Kč za hodinu práce technika), služby kominíka, které se mohou dle vybraných služeb pohybovat od 200 Kč až 3 000 Kč. Podle příslušné normy by chataři měli zaplatit za pravidelné kontroly hromosvodu, které se pohybují kolem 1 000 Kč. Podle potřeb je nutné počítat i s náklady na opravu střechy, plotu, fasády, případně interiéru a podlah.

Z chalupy rodinný dům?

O tom, kolik času na své chalupě strávíte si rozhodujete sami a nikdo do toho mluvit nemůže. Problematické může být zřízení trvalého bydliště. Rozlišuje se číslo popisné (budovy pro rekreaci) a evidenční (budova určená k bydlení, či jinak zkolaudovaná). V tomto označení může nastat problém a na příslušném obecním úřadě vám úředníci sdělí, zda budova je vhodná k trvalému bydlení. Ovšem kolaudace na rodinný dům podléhá zákonu. Nejčastěji kolaudaci brání nízké stropy, které nedosahují výšce 2,5 metrů nebo obytná místnost, která by měla být o rozloze alespoň 16 m². Jsou to i příliš malá okna či lokalita domku v chatové oblasti.