Lagarde (MMF): Současná situace se nepříjemně podobá světu před první světovou válkou. Nedělejme stejnou chybu

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová při příležitosti stého výročí konce první světové války varuje před tím, abychom neopakovali chyby, které vedly k tomuto krvavému konfliktu. Podle ní bychom měli pozorně naslouchat hlasu historie, který by nám měl pomoci vyhnout se podobným katastrofám.

Po celá staletí byl náš ekonomický blahobyt dán jednak technologickým pokrokem a také globální integrací. Tyto dvě síly měly potenciál zvyšovat prosperitu napříč jednotlivými národy. Pokud s nimi ale nenakládáme vhodným způsobem, mohou být příčinou pohromy. Příkladem toho, kdy všechno šlo špatným směrem, je právě první světová válka,“ tvrdí Lagardeová. Období padesáti let před jejím propuknutím bylo „pozoruhodné svým technologickým pokrokem, který zahrnoval parní lodě, lokomotivy, elektrifikaci a telekomunikace“. Toto období vytvořilo základní kontury moderního světa a doprovázela jej i dosud nepoznaná globální integrace.

Někteří odborníci o těchto letech dokonce hovoří jako o první éře globalizace. Zboží, peníze i lidé začali zvýšenou měrou cestovat do zahraničí, byly jim v tom kladeny relativně malé překážky. Mezi lety 1870 a 1913 v řadě zemí prudce rostly exporty v poměru ke světovému produktu, což je jasnou známkou zvyšující se obchodní otevřenosti. Výsledkem byla tvorba obrovského bohatství, které ale nebylo ve společnosti rozdělováno rovnoměrně. Byla to doba temných továren, kde bylo nebezpečné pracovat. Nerovnost se prudce zvyšovala a například v roce 1910 ve Velké Británii 1 % společnosti drželo téměř 70 % národního bohatství. Takových rozměrů nerovnost nedosáhla nikdy předtím a nikdy potom.

Lagardeová se domnívá, že dnes můžeme s onou dobou najít mnoho podobností. I nyní totiž dochází ke zvyšování příjmové nerovnosti v době, kdy těžíme z technologického pokroku. I nyní rostou protesty proti globalizaci, z níž těží jen někteří. Před první světovou válkou bylo patrné, jak se jednotlivé země snaží urvat si co nejlepší podíl na bohatství, myšlenky na spolupráci šly stranou. Hrála se hra o dominanci s nulovým součtem. „Výsledkem byla katastrofa a my jsme tehdejší moderní technologie využili plně k destrukci a vraždění.“

V roce 1918 nás pak ani pohled na pole posetá mrtvolami vojáků nepřiměl k tomu, abychom se poučili. Opět jsme sledovali jen krátkodobé zisky místo dlouhodobého rozvoje a prosperity. Opět rostly tlaky na omezení mezinárodního obchodu a znovuzavedení zlatého standardu. John Maynard Keynes, který byl jedním ze zakladatelů MMF, v reakci na Versailleskou smlouvu napsal, že pokud budeme trvat na finančním zruinování Německa, nakonec se dostaví další katastrofa. A měl úplnou pravdu. Museli jsme si projít hrůzami další světové války, abychom konečně začali hledat smysluplnější řešení našich problémů. Vznikla Světová banka, MMF a samotná OSN.

Vytvořený systém měl být schopen adaptace, což bylo patrné třeba na přechodu k systému flexibilních kurzů či na vytvoření Světové obchodní organizace. Zvedl také obrovský počet lidí z chudoby, ovšem stejně tak vedl k tomu, že řada lidí nyní ekonomicky zaostává. Záchranné sociální sítě jsou dnes sice silnější, ale přece jen opět vidíme, že v některých zemích roste zloba, frustrace a nespokojenost s globalizací. I nyní se musíme podle Lagardeové adaptovat a řešením by měl být „multilateralismus, který oživí ducha spolupráce a bude se věnovat problémům od finanční integrace přes náklady spojené s korupcí až po změnu klimatu“. A šéfka MMF uzavírá svou úvahu s tím, že „mírové soužití národů a jejich ekonomická prosperita záleží jen na naší schopnosti poučit se z naší společné historie“.

Zdroj: iMFdirect