Víkendář: Švédská krajní pravice boduje, ale příčina je úplně jiná, než se tvrdí

Volební úspěch krajní pravice ve Švédsku je většinou vysvětlován dosavadní imigrační politikou. Server ProMarket ovšem poukazuje na novou studii, podle které hraje rozhodující roli příjmová nerovnost a podmínky na trhu práce. Volební úspěch Švédských demokratů, kteří jsou často spojování s xenofobií a sympatiemi k nacismu, přitom vzbudil pozornost daleko za hranicemi Švédska. Krajně pravicové názory si totiž získávají podporu i v zemích jako Rakousko, Finsko, Maďarsko, Turecko či Spojené státy. Švédští demokraté se také hlavně zaměřují na protiimigrační politiku, kritiku zavedených stran a prosazují konzervativní postoje v celé společnosti a kultuře. Jak tedy mohlo dojít k tomu, že v zemi, kde měla tradičně silnou podporu levice a sociální demokracie prosazující stát blahobytu, najednou získaly takovou popularitu podobné pravicové názory?

Studie s názvem „Economics Losers and Political Winners: Sweden’s Radical Right“ krátce popisuje historii Švédských demokratů jako strany založené v roce 1988, která se výrazněji neprosazovala až do roku 2010 a následně 2014. V posledních volbách už získala 17,5 % hlasů. Jak bylo zmíněno, tento úspěch je často spojován s přílivem uprchlíků a imigrantů, jenže „realita je trochu komplikovanější“. Zřejmé je to už z prostého faktu, že popularita této strany rostla ještě před rokem 2015, kdy propukla uprchlická krize. A studie v této souvislosti poukazuje na dva významné body, které „změnily ekonomickou situaci velké části voličů“.

Prvním bodem bylo vytvoření středopravé koalice, která se dostala k moci v roce 2006 a držela si ji až do roku 2014. Prosadila „dramatické snížení daní a vládních výdajů“. Cílem této politiky bylo dosáhnout stavu, „kdy se vyplatí pracovat.“ Tato politika v praxi výrazně prohloubila propast mezi lidmi se stabilním zaměstnáním na straně jedné a nestabilním zaměstnáním či nezaměstnanými na straně druhé.

Druhým významným přelomem byla finanční krize roku 2008, která zvýšila obavy u lidí, kteří sice měli zaměstnání, ale hrozilo jim propouštění kvůli automatizaci výroby. Zmíněná studie pak dochází k závěru, že růst vlivu krajní pravice ve Švédsku není důsledkem vládní otevřenosti vůči imigrantům, ale naopak vládní uzavřenosti vůči těm, kteří nemají takové ekonomické štěstí jako ostatní.

Studie tvrdí, že Švédští demokraté většinou pocházejí právě z těch skupin, na které vládní politika a finanční krize spolu s automatizací dolehly negativně. U jiných politických stran naopak nalezneme znatelně více lidí ze skupiny zaměstnanců, kteří si mohou být svými pracovními místy relativně jistí a nemusí se spoléhat na sociální dávky, které předchozí vlády v rámci popsaných reforem snižovaly. Podle studie je například u Švédských demokratů ve srovnání s jinými stranami šestkrát více lidí, kteří mají invalidní důchod, a pětkrát více těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní.

„Mnozí připisují úspěch Švédských demokratů politice otevřenosti vůči imigrantům. Náš výzkum ale ukazuje, že důležitou roli sehrály příjmová nerovnost a podmínky na trhu práce. Členové Švédských demokratů i jejich voliči přicházejí ze skupin, jejichž ekonomická situace se zhoršila kvůli reformám trhu práce nebo po finanční krizi. Krátce řečeno, příklon ke krajní pravici není živen přílišnou otevřeností, ale naopak přílišnou uzavřeností vůči určitým částem společnosti,“ tvrdí studie.

Zdroj: ProMarket, University of Chicago Booth School of Business