Britská centrální banka varuje před přehříváním, ale i před riziky

Změna v nastavení měnové politiky se nekoná. Britská centrální banka v souladu s odhady ponechává základní úrokovou sazbu na 0,75 procenta a nemění ani nastavení dalších nástrojů, včetně nákupů aktiv. Bankéři se na tom jednomyslně shodli.

V doprovodném komentáři zůstává, že růst úrokových sazeb bude omezený a postupný. Vedle toho BoE přidává informaci, že se zavřela mezera výstupu a ekonomika se má začít v závěru příštího roku zahřívat. Naproti tomu ale banka také varuje před rozdíly v dynamice globální ekonomiky a nárůstem rizik směrem dolů.

Finanční trhy jsou naladěné na další zvyšování sazeb nejdříve ve druhém kvartále příštího roku a jejich přesvědčení přitom není velké. BoE vidí inflaci během následujících dvou let nad svým cílem, takže by ráda šla se sazbami výš. Sama odkazuje na budoucí přehřívání ekonomiky. Jenže rostoucí rizika bance brání ve vyslání jasného jestřábího signálu. Jde jednak o problémy v globální ekonomice, ale především brexit, který sám o sobě může BoE nadiktovat směr.

Poslední zasedání naznačují, že se centrální banka uchyluje radši k méně konkrétním a stabilnějším formulacím, než aby trhy dál znervózňovala poměrně divokým střídáním signálů, jak jsme to viděli v posledních zhruba dvou letech. Pro finanční trhy by to určitě bylo plus, neboť dostatečný zdroj volatility nacházejí v politice.

Právě politika a dohoda o brexitu budou zásadní i pro budoucí kroky BoE. Uzavření rozumné dohody by snížilo rizika pro ekonomiku a uvolnilo bance ruce ke zvyšování sazeb, které má v plánu. Naopak, čím více bychom se blížili tvrdému brexitu, tím více by na BoE rostl tlak, aby držela podpůrné podmínky pro britské hospodářství, mezi které by se pak zařadila i slabá libra.

Reakce na informace z dnešního zasedání je ale poměrně klidná, a to jak na britské měně, tak na dluhopisech.