Rozbřesk: Německo míří k maastrichtské dluhové hranici. Co koruna před ČNB?

Konec kvantitativního uvolňování, respektive nákupů dluhopisů do portfolií ECB, se pomalu a jistě blíží ke svému konci a členské země eurozóny se tak budou muset opět plně spoléhat při svém zadlužování na „libovůli“ finančních trhů. ECB se za dobu trvání tohoto posledního programu podařilo nashromáždit dluhopisy za více než 2,1 bilionů eur a stala se tak vlastně největším věřitelem zemí EMU. Vlastní německé bondy za více než 509 mld. eur, francouzské za 414 mld., italské v objemu 360 mld. a tak bychom mohli pokračovat dále. Vzhledem k tomu, že průměrná splatnost těchto papírů dosahuje 7,5 let, tak nebude muset být ECB příliš aktivní ani při udržování svého portfolia.
 
O to více se budou asi muset snažit některé země EMU hospodařící s deficitem a spoléhající se na peníze z finančních trhů. A těch je mimochodem (a zcela nepřekvapivě) většina. Dnes se dozvíme, jak hospodařily v polovině letošního roku a jak se některým z nich třeba podařilo snižovat jejich zadlužení v polovině letošního roku, nicméně nové zpřesněné údaje za loňský rok, s nimiž přišel Eurostat včera, poskytují také docela zajímavý obrázek. Dohromady země eurozóny hospodařily lépe a jejich souhrnný schodek se zmenšil na -1 % HDP. Snížil se i jejich relativní dluh na necelých 87 % HDP. Přitom si ovšem nelze nevšimnout, jak se třeba Německo rychle přibližuje hranici zadlužení požadované kdysi maastrichtskou smlouvou (60 % HDP), zatímco Francie se jí úspěšně vzdaluje (98,5 %).

Asi nejzajímavější je v tomto směru díky rozpočtové korespondenci s Bruselem druhá nejzadluženější země EU – Itálie – se závazky přesahujícími 131 % HDP. Té bude možná chybět velkorysá politika ECB asi nejvíce. Jen na úrocích jí loni její dluh stál téměř 4 % HDP. Ale kde jsou ty časy, kdy investorům stačila dvě procenta na desetiletém italském dluhopisu… Itálie tak má nyní opravdu velkou šanci udržet se v centru pozornosti finančních trhů možná déle, než by sama chtěla. Jakou má v tomto směru šanci, uvidíme třeba už v 11 hodin po zveřejnění deficitu a dluhu za druhý kvartál.

TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna i během včerejška zůstávala nad hranicí 25,80 EUR/CZK a tedy nadále hodně daleko od úrovní, kde ji vidí model ČNB. Úrokový diferenciál stále neláká ani krátkodobé spekulanty, a tak se ČNB bude příští týden rozhodovat, zda koruně třeba nepomoci dalším zvýšením úrokových sazeb. Centrální bankéři mají ještě dva dny na to, aby se svými myšlenkami seznámili trh, a pak už nastane týden mlčení. Jiné opory se koruně nejspíše v nebližších dnech asi nedostane.

Pro dluhopisové trhy včera přišla zajímavá zpráva z Ministerstva financí, podle níž nebude nabídka nových papírů v listopadu nijak zajímavá. MF chce vydat bondy jen za 5 mld. korun, čímž dává najevo, že rozhodně netrpí nedostatkem likvidity. Z pohledu dalšího vývoje výnosů však bude podstatnější zasedání bankovní rady, která bude jednat nad novou prognózou naznačující další trajektorii úrokových sazeb.

Zahraniční forex
Eurodolar sice včera nakrátko ožil díky pozitivní reakci italských dluhopisů na páteční revizi ratingu od Moody’s, ale nakonec o své zisky přišel. Přestřelky mezi Bruselem a italskou vládou ohledně rozpočtu na rok 2019 totiž pokračují.

Dolar podporovaný relativně vysokými úrokovými sazbami tedy nijak zásadně neoslabuje, přičemž opětovný výprodej čínských akcií je prozatím spíše plusem pro americkou měnu.

Ropa
Ropa Brent se nadále obchoduje pod hranicí 80 USD/barel, kde vstřebává nejnovější prohlášení Saúdské Arábie. Ta totiž ústy svého energetického ministra Al-Faliha oznámila, že bude hrát “zodpovědnou roli” na ropném trhu, což by mělo rezultovat v další navýšení saúdské produkce. Ta již nyní dle Al-Faliha dosahuje 10,7 mil. barelů a v dohledné době by měla být dále navýšena až na 11 mil. barelů denně, čímž by království pokořilo vlastní historické maximum.

Akcie
Na trhu opět panovala zvýšená volatilita a nerozhodnost. Hlavní indexy uzavřely v mírném záporu (SPX500 -0,4 %, DJIA -0,5 %). Výjimkou byl pouze technologický index Nasdaq, kterému se dařilo lépe, a připsal si 0,3 %.

Za zmínku stojí vývoj na čínských akciích obchodovaných v Americe, kterým se včera dařilo - konkrétně Alibaba +4,1 %, Tencent +4,4 %. Velmi slušný výsledek předvedl ale i Amazon (+1,4 %), Intel (+2,3 %) nebo AMD (+5,8 %). Naopak nejhůře se dařilo finančnímu sektoru (BAC -3,3 %, Citigroup -3,3 %).