Saúdská Arábie nezopakuje ropné embargo, ropu od politiky oddělí

Saúdská Arábie nehodlá uvalit na západní země ropné embargo jako v roce 1973, ropu a politiku od sebe oddělí. Uprostřed zhoršující se krize kolem vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího to dnes agentuře TASS řekl saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih. "Takový záměr nemáme," uvedl politik v reakci na dotaz, zda by se ropná blokáda mohla opakovat.

Tlak na Saúdskou Arábii ve světě roste. Korunní princ Muhammad bin Salmán je v podezření, že vraždu opozičního novináře na istanbulském konzulátu Saúdské Arábie nařídil. Chášukdží žil a pracoval ve Spojených státech. Mnozí američtí zákonodárci volají po uvalení sankcí na Rijád, který minulý týden pohrozil protiopatřeními. V odkazu na své ropné bohatství připomněl vlastní vlivnou a důležitou úlohu v globální ekonomice.

Nyní se ale zdá, že největší světový vývozce ropy obrací. "Tato záležitost přejde. Saúdská Arábie je velmi zodpovědná země, po desetiletí jsme používali naši ropnou politiku jako odpovědný ekonomický nástroj a izolovali ji od politiky," řekl Fálih. Dodal, že jeho úkolem jako ministra energetiky je mimo jiné stabilizovat světové energetické trhy a přispívat k rozvoji globální ekonomiky. Země se podle jeho slov dokonce chystá zvýšit těžbu na 11 milionů barelů denně ze současných 10,7 milionu, aby vykompenzovala pokles dodávek odjinud, například z Íránu. Zvýšit ji podle Fáliha může až na 12 milionů barelů denně.

Znepokojení vyvolal minulý týden názor, který napsal ve svém sloupku Turkí Dachíl, šéf státní zpravodajské televize Al-Arabíja, který má blízko ke královskému dvoru. Novinář varoval, že uvalení sankcí na Rijád by mohlo zapříčinit globální ekonomickou krizi, protože ceny ropy by se mohly vyšplhat až na 200 dolarů za barel ze současných zhruba 80 dolarů za barel.

Saúdská Arábie a další státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vyvolaly takzvanou první ropnou krizi v roce 1973, když záměrně snížily o několik procent objem těžby a zároveň vyhlásily embargo na vývoz ropy do států, které stály na straně Izraele v takzvané jomkipurské válce s Egyptem a Sýrií. Sankce se tehdy dotkly Kanady, Japonska, Nizozemska, Velké Británie a Spojených států.

Jejich dopad byl dvojsečný. Kromě růstu ceny ropy totiž také urychlily hledání nových nalezišť mimo Blízký východ a povzbudily pátrání po alternativních zdrojích energie. Rijád od té doby už nikdy ropu jako přímou zbraň nepoužil.