Vývoj na devizovém trhu ve 42. týdnu (15.10.-19.10.2018)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Ceny průmyslových výrobců v září vzrostly o 0,3 % m/m a 3,2 % r/r
EZ - Index ekonomického sentimentu ZEW v říjnu poklesl na -19,4 ze zářijových -7,2 bodu
PL - Průmyslová produkce v září zpomalila na 2,8 % r/r ze srpnových 5,0 % r/r
US - Maloobchodní tržby v září vzrostly o 0,1 % m/m

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Index souhrnné ekonomické důvěry (říjen)
EZ - Zasedání Evropské centrální banky
US -Objednávky zboží dlouhodbé spotřeby (září)
US - Hrubý domácí produkt (3. čtvrtletí) - předběžný odhad

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna vůči euru v tomto týdnu pozvolna, avšak setrvale oslabovala a obchodování se z pondělních 25,80 CZK/EUR přesunulo těsně pod úroveň 25,90 CZK/EUR ve čtvrtek odpoledne.
• Z pohledu domácích makroekonomických statistik tento týden příliš zajímavý nebyl. Česká národní banka (ČNB) zveřejnila srpnový výsledek běžného účtu platební bilance se schodkem 6,9 mld. korun, když přebytek bilance zboží a služeb (23,4 mld. korun) nedokázal plně kompenzovat odliv dividend v souhrnné částce 25,3 mld. korun. Kromě toho ČNB zveřejnila i čtvrtletní šetření úvěrových podmínek bankovního sektoru, ze kterého vyplývá, že banky ve 3. čtvrtletí dále zpřísnily úvěrové standardy u úvěrů na bydlení, zatímco v případě úvěrů nefinančním podnikům ponechaly úvěrové standardy nezměněné. Banky dále očekávají pokles poptávky po úvěrech na bydlení, neměnnou poptávku po úvěrech na spotřebu a mírně zvýšenou poptávku po podnikových úvěrech.
• Vývoj cen výrobců v září ukázal na pokračování inflačních tlaků na počátku výrobního řetězce. V září oproti srpnu vzrostly ceny zemědělských i průmyslových výrobců, ceny stavebních prací i ceny tržních služeb pro podniky. V meziročním srovnání se nad 3 % inflace pohybovala v průmyslu a ve stavebnictví. Ceny výrobců tlačí nahoru jak vyšší ceny surovin, materiálů a výrobků, tak i růst mezd v domácí ekonomice.

Vývoj USD/CZK

• Na měnovém páru s americkým dolarem začala koruna od středy významně oslabovat a v pátek dopoledne se nacházela již nad hladinou 22,60 CZK/USD. Koruna se vůči dolaru aktuálně pohybuje na dvouměsíčním minimu.
• Ve středu zveřejněný zápis ze zářijového zasedání Americké centrální banky (Fed) přinesl celkem jasnou informaci – Fed bude i nadále pokračovat v normalizaci měnové politiky skrz zvyšování úrokových sazeb. V letošním roce by měly jít sazby nahoru ještě jednou a do poloviny roku 2019 lze s vysokou pravděpodobností očekávat ještě dvojí zvýšení sazeb. V polovině příštího roku by se tak hlavní úroková sazba, respektive federal funds rate, měla pohybovat v rozmezí 2,75 – 3 %, tj. na rovnovážné úrovni. Otázkou je, zda na tomto předpokladu může něco změnit D. Trump a jeho ostré výroky adresované Fedu. Domnívám se, že ne. Ostatně slova D. Trumpa o nerozumném zvyšování sazeb lze z jeho strany jednoduché pochopit – vyšší sazby Fedu totiž vedou k růstu výnosů amerických dluhopisů a tím pádem se prodražuje i financování amerického dluhu. USA navíc letos hospodaří s významným schodkem federálního rozpočtu (v letošním fiskálním roce schodek 779 mld. dolarů) a v nadcházejících letech budou schodky ještě vyšší. Zatímco D. Trump si přeje, co nejnižší úrokové sazby, aby náklady na obsluhu dluhu byly co nejnižší a růst HDP co nejvyšší, tak Fed musí brát v potaz vývoj v delším období a makroekonomickou a finanční stabilitu.
• USA v pravidelné pololetní zprávě zveřejněné Ministerstvem financí neoznačily zatím Čínu za měnového manipulátora. Zatím, protože jinak je zpráva k Číně poměrně dost kritická a konstatuje, že nedostatek transparentnosti a nedávné oslabení juanu USA sledují s velkým znepokojením. Je zřejmé, že brzké urovnání obchodních vztahů mezi USA a Čínou je zatím v nedohlednu. Pro úplnost je vhodné dopit, že na tzv. monitorovací listině jsou z hlavních obchodních partnerů USA zmíněny kromě Číny i Německo, Indie, Japonsko, Korea a Švýcarsko. Všechny tyto země USA pečlivě sleduje, jestli náhodu příliš nemanipulují se svými měnami.

Vývoj PLN/CZK

• Vůči polskému zlotému koruna v tomto týdnu mírně oslabila a ve druhé polovině týdne převažovaly obchody na horní straně hladiny 6 CZK/PLN.
• Tento týden byl bohatý na makroekonomické statistiky z Polska. Začněme spotřebitelskou inflací. Ta v září vzrostla o 0,2 % m/m a 1,9 % r/r, avšak v případě jádrové složky inflace (inflace bez cen potravin a energií) zpomalila na 0,8 % r/r. Silný hospodářský růst s rychlým růstem reálných mezd by však měl jádrovou inflaci v dalších měsících letošního roku tlačit nahoru, nad 1 %. V příštím roce by potom měla jádrová inflace dále zrychlovat směrem ke 2 %, což by konečně mohlo vést i Polskou centrální banku (NBP) k přehodnocení výhledu na změnu úrokových sazeb. NBP zatím stále komunikuje, že k prvnímu zvýšení sazeb nedojde dříve než v závěru příštího roku. Na druhé straně je třeba zmínit, že hospodářský růst v Polsku po velmi silné první polovině letošního roku (růst HDP přes 5 %) ve druhé polovině přibrzdí.
• V září zpomalila průmyslová produkce na 2,8 % r/r ze srpnových 5 % a slabší dynamiku průmyslu budou vykazovat i nadcházející měsíce, když předstihové ukazatele (např. PMI) jsou v tomto směru celkem nekompromisní. Statistiky z pracovního trhu za září přinesly další silné hodnoty (mzdy v soukromém sektoru vzrostly o 6,7 % r/r a zaměstnanost o 3,2 % r/r), ale detailnější pohled a měsíční změny ve 3. čtvrtletí ukazují, že i zde dochází ke zpomalení. Maloobchodní tržby byly v září rovněž slabší s 5,6 % r/r.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru se euro vůči americkému dolaru v úvodu týdne pohybovalo těsně pod hladinou 1,16 USD/EUR (občas i nad), avšak od středy začalo euro oslabovat a v pátek testovalo říjnové minimum na úrovni 1,143 USD/EUR.
• Ministerstvo financí USA v tomto týdnu zveřejnilo pravidelnou zprávu o makroekonomickém vývoji a nastavení měnového kurzu u hlavních amerických obchodních partnerů. Pokud v USA dospějí k závěru, že země vykazuje makroekonomické nerovnováhy, které naznačují že manipuluje nebo by mohla manipulovat s měnovým kurzem ve svůj prospěch, tak se ocitne na „listině“. To, že je na této „listině“ Čína, o které se USA dlouhodobě vyjadřují jako o zemi, která podhodnocuje kurz své měny, příliš nepřekvapí. Na „listině“ jsou však i další asijské země – Japonsko, Korea a Indie a dvě země evropské – Německo a Švýcarsko. S trochou nadsázky lze říci, že pokud má daná země s USA přebytkovou obchodní bilanci, tak si koleduje o zápis na „listinu“. A čím vyšší obchodní přebytek daná země s USA dosahuje, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že bude na „listinu“ zapsána.
• Jaké argumenty používají USA ve zveřejněné zprávě proti Německu, tedy proti zemi, která nemá vlastní měnu, nýbrž používá měnu euro společně s dalšími evropskými zeměmi? Hlavní argumentace proti Německu leží na silně přebytkovém běžném účtu platební bilance a vysokém přebytku obchodní bilance s USA ve výši 67 mld. dolarů za poslední čtyři čtvrtletí. Německá domácí poptávka není podle USA dostatečně silná, aby skrz vyšší importy vnější přebytky eliminovala a nízká inflace v Německu navíc přispěla k posílení konkurenceschopnosti skrz slabší reálný efektivní měnový kurz. Jednoduše řečeno – Němci moc šetří a naopak málo utrácejí a investují.
• Paradoxní na tom je, že USA používají stejné argumenty a docházejí ke stejným závěrům jako jihoevropské země eurozóny, které na silné vnější přebytky Německa poukazují již řadu let. Faktem je, že pokud by Německo mělo svoji marku a nikoliv euro, tak by takovýchto přebytků téměř jistě nedosahovalo. Daleko méně jisté však je, jestli by marka zaručila to, aby Německo nebylo na „americké listině“, protože obchodních přebytků s USA by Spolková země velmi pravděpodobně dosahovala tak jako tak.