Ropa: Ve vyspělých zemích ropa zdražuje. Rozvojové země ale prochází ropným šokem.

Tento týden dosáhla cena ropy brent hranice 85 dolarů za barel. Důvodem je znovu zavedení amerických sankcí vůči Íránu, pomalejší nárůst těžby v rámci OPEC i amerických břidlicových polí a samozřejmě sílící poptávka generovaná růstem globální ekonomiky.

Cena ropy brent vyjádřená v amerických dolarech
(Index, 4. červenec 2018 = 100)

Ačkoli došlo k poměrně výraznému nárůstu dolarové ceny ropy, ta se stále pohybuje hluboko pod rekordními hodnotami z léta 2008 i z období 2011-2014.

Růst cen ropy v meziročním vyjádření (%)

Zdroj: Federal Reserve Bank of St. Louis

Růst cen ropy a zprostředkovaně dalších energií je jedním z hlavních faktorů stojících za zrychlením inflace ve vyspělých zemích během posledních měsíců. V červnu dosáhlo tempo růstu dolarových cen ropy 66% y/y, v současnosti ropa zdražuje o „pouhých“ 40,6% y/y.

Růst cen ropy samozřejmě znamená pro vyspělé ekonomiky negativní šok, který vede k zvýšení inflace a zhoršení bilance zahraničního obchodu, nicméně stále se zdaleka nejedná o kritický problém. Podstatně „zajímavější“ obrázek se ukáže, jak píše ve svém článku sloupkař serveru Bloomberg David Fickling, po přepočtu ceny ropy do měn rozvíjejících-se trhů.

Cena ropy brent vyjádřená v měnách rozvojových zemí
(Index, 4. červenec 2018 = 100)

Zdroj:Bloomberg.com

Například v brazilském realu je v současnosti cena ropy na úrovni o 50% vyšší, než byla v červnu 2008, kdy dosáhla svého dolarového vrcholu. U dalších významných emerging markets tento ukazatel dosahuje hodnot dosažených v létě 2008, přičemž se všeobecně očekává další nárůst dolarové ceny ropy. Není snad ani třeba přikládat graf s cenou vyjádřenou v argentinském pesu či turecké liře, aby současná situace začala připomínat ropný šok.

Právě růst cen ropy, a s tím spojená dodatečná zátěž platební bilance byla jedním z důležitých faktorů, který v první polovině tohoto roku odstartoval sérii výprodejů měn rozvíjejících se trhů. Tento pokles se teď přelévá zpátky do vyšší inflace, která o to více děsí investory, což samozřejmě může budit obavy z roztočení inflační spirály.

Kromě přímého vlivu na míru inflace a platební bilanci vede růst cen ropy často též k zhoršení fiskální pozice daných států. Vlády totiž často ve snaze předejít sociálním nepokojům tlumí inflační účinek růstu cen ropy (pohonné hmoty,… etc) pomocí zavedení dotací na cenu ropných produktů, což samozřejmě „něco stojí“. A pro to „něco“ si dotyčné vlády musejí dojít na dluhopisový trh, který v současnosti nepřijímá emerging markets klienty zrovna s otevřenou náručí…

Jan Žemlička, analytik, Česká spořitelna