Co udělají likvidátoři Harvardu s nově získaným majetkem?

Harvardskému průmyslovému holdingu v likvidaci (HPH), který je nástupnickou společností bývalých Harvardských investičních fondů, hrozilo, že nedosáhne na majetek, který mu logicky náleží. Přijít na své si měl totiž stát. Úterní jednání u Městského soudu v Praze však ukázalo, že státní zástupce Ondřej Trčka od požadavku zabrání majetku nakonec ustoupil, resp. sám posvětil jeho přesun přímo do HPH. A soudkyně Kateřina Radkovská souhlasila. Všichni se vzdali odvolání a záležitost tak rovnou nabyla právní moci.

Do majetku HPH se tak dostane zhruba 850 tisíc vlastních akcií. Původně jejich zabrání požadovalo Vrchní státní zastupitelství, když k jejich získání mělo dojít trestnou činností ze strany již odsouzeného V. Koženého a B. Vostrého. Upřednostněna tak nyní nakonec byla náhrada škody poškozenému (HPH) před zabráním státem.

Za původem daných akcií se musíme podívat až do roku 1996, kdy mělo dojít k nezákonnému vyvedení akcií Sklo Union Teplice, které se pak následně díky sloučení firem přeměnily na akcie HPH. Zmiňované akcie od té doby ležely na účtech kyperských společností HARMS a BERIO, které se před lety staly součástí tzv. Trustu 2. Potažmo tedy majetku akcionářů HPH. Již před časem nicméně došlo k uzavření dohody, že zmiňované společnosti darují dané akcie HPH přímo HPH. Nutno dodat, že společnosti HARMS a BERIO ještě vlastní další akcie HPH.

Co s 5 % akcií HPH?

Zmiňovaných 850 tisíc akcií představuje v současnosti výrazných více než 5,1 % základního kapitálu HPH. Ve jmenovité hodnotě 850 milionů korun. Jak jsme však informovali v článku „Akcionáři Harvardu chtějí vyšachovat Koženého?“, akcionáři na zářijové valné hromadě rozhodli o snížení, resp. následném zvýšení základního jmění. V okamžiku realizace se tak jmenovitá hodnota získaných akcií smrskne na 850 tisíc korun, resp. na již jen 2 % podíl.  

Likvidátorka HPH Dagmar Mixová pro ČTK po úterním rozhodnutí soudu zmínila zpeněžení akcií HPH. S akciemi HPH se však již dlouhá léta neobchoduje a určit jejich reálnou tržní hodnotu by bylo věštěním z křišťálové koule. Ať už vzhledem k nejasnému majetku společnosti či celkové spletitosti díky soudním sporům. Zobchodovat takové množství akcií by šlo navíc jedině přímým obchodem s vybraným zájemcem. Kdo by však takové akcie v současnosti koupil? Nikdo… a nebo jedině za „hubičku“. Připomeňme, že připravované zvyšování základního jmění má proběhnout za kurz 1 korunu za akcii…

Pokud má tedy transakce skutečně něco hmatatelného akcionářům přinést, s prodejem budou muset likvidátoři jistě počkat, resp. obecně se tato cesta navíc nejeví jako příliš logická a nejvýhodnější. Byť by totiž byla situace v HPH rozpletenější, za jakou cenu se akcie podaří prodat? Vždy to bude za cenu nižší, než bude výhled likvidačního zůstatku. Likvidátoři nicméně zatím zřejmě jen hledí obvyklým a zákonným směrem zpeněžení získaného majetku.

Mnohem prozaičtější by bylo o dané vlastní akcie snížit základní kapitál HPH, čímž by si likvidační zůstatek na ně připadající následně rozdělili ostatní akcionáři. Takový krok by jistě sami akcionáři posvětili, když o něm musí právě rozhodnout valná hromada. Nutno také navíc zmínit, že až na nabytí akcií od drobných akcionářů v rámci odkupu v roce 2001, resp. 2002 valná hromada HPH obecně nabytí vlastních akcií ani neschválila…

Současný postoj státu, resp. státního zástupce ohledně způsobené škody akcionářům HPH, by mohl být přínosem pro budoucí kroky ve vztahu k dalším kyperským společnostem, které jsou akcionáři HPH. Zejména těm, za kterými stojí Viktor Kožený a které mají ovládat na 44 % současného základního jmění. Získání těchto akcií do společnosti HPH, v rámci uplatnění pohledávek za Koženým, a například jejich následné zmiňované zrušení, by pro ostatní akcionáře teprve mohlo být opravdové terno.