Volby se blíží. Švédsko potřebuje lekci!

Vítězem bude opět populismus a poraženým "samhället". Tento švédský výraz se často překládá jako "společnost", ale skutečný význam je "vycházet spolu". V současnosti Švédsko dělá pravý opak. Je rozděleno v otázce imigrace a jejího dopadu na "švédský model sociální demokracie" se štědrým státním blahobytem.

 
"Samhället" je ve Švédsku vším. Tento koncept se projevuje ve všem, od známého štědrého sociálního systému, až po hluboce zakořeněné téměř perfektní rovnostářství. Masivně ovlivňuje způsob, jak Švédové vidí a definují sami sebe. Švédský ideál jednotné společnosti je součástí jejich DNA. Jakékoliv náznaky negativních nálad nebo nesouladu jsou proto pečlivě hlídány a eliminovány. To je důvod, proč jsou Švédové tak politicky korektní.

Švédský model má trhliny
Ve Švédsku dokonce není nikdy možné být dostatečně politiky korektní, tedy alespoň donedávna tomu tak bylo. Dnes se země snaží být tak otevřená a fér ke všem, že opak se stává pravdou.
Neschopnost Švédů vypořádat se s problematickou otázkou migrace zdůrazňuje existenci autocenzury, která nechává některé otázky nediskutované a neřešené. V tomto prostředí se mimořádně daří pravicové a anti-imigrační straně Švédští demokraté, která útočí na nízké pudy švédské společnosti, jejichž existenci si nikdo otevřeně nechce přiznat.

Čím méně jsou tradiční politici ochotni mluvit o tématu migrace, tím větší trhliny dostává tradiční model humanitární supervelmoci Švédska, a tím větší prostor mají Švédští demokraté při vzbuzování strachu z cizinců, z kulturních změn a rizik pro tradiční uspořádání společnosti.
Imigranti jako tabu

Až do předvolební kampaně převládala v politickém diskurzu nepsaná dohoda vyhýbat se tématu migrace. Mlčení prolomil až lídr Švédských demokratů Jimmie Akesson, který v televizní debatě s předsedou vlády Stefanem Lofvenem uvedl, že až "čtyři z pěti násilníků nešvédského původu, žijících v zemi, stále nebyly deportováni. Proč si tyto zločince necháváme ve Švédsku? ", ptal se.

Označit odpověď premiéra na tuto otázku jako vyhýbavou by bylo jen velmi mírné. Tato událost označuje jako klíčový bod zvratu, nejen pro Švédské demokraty, ale také i pro vládní Sociální demokratickou stranu. Takto se téma imigrace dostalo do současné předvolební kampaně.

Švédsko je v nepříjemné situaci, kdy musí začít diskutovat o problému, který byl roky ignorován a pro který neexistuje dobré řešení, či kompromis. Nejhorší však je, že se jedná o problém, při kterém je velmi náročné být fér a korektní.

4 z 5 Švédů budou volit bez předsudků
Je důležité zdůraznit, že v nedělních volbách budou čtyři z pěti Švédů hlasovat za stranu, která není anti-imigrační. "Jen" jedna pětina založí svůj hlas na tématu imigrace. To i přesto, že z novinových titulků je cítit pravý opak.

Výsledek voleb je zhruba jasný. Švédsko bude mít tři hlavní politické strany. Dvě etablované: Sociální demokraté a Umírnění, a jednu novou, nacionalistickou - Švédské demokraty. S tou pravděpodobně nikdo z ostatních nebude chtít diskutovat o nové vládě. Přesto, jak nám dokazuje historie, tón politických debat ve Stockholmu se bude stále více orientovat na imigraci, z níž se stane mainstreamová agenda.

Přesně k tomu došlo i v Dánsku, kde dnes máme smutné uspořádání dvou sil, první zaměřené nejen na imigraci, ale na vše, co můžeme nazvat nacionalismem a další na ochranu dosavadních hodnot a způsobů. Nápadně to připomíná 30 léta minulého století.

Silná ekonomika
Je tu však i pozitivní stránka aktuálního švédského příběhu. Místní ekonomika a struktura společnosti zůstávají nadále záviděníhodné. Švédsko je nejen jednou z nejbohatších zemí světa, ale patří i k těm nejférovější a nejméně zkorumpovaným.

Jediným slabým místem tamní ekonomiky je relativně vysoká nezaměstnanost. No spolu s vysokým přebytkem běžného účtu, vyrovnaným veřejný rozpočtem a konkurenceschopností to vytváří vzácnou kombinaci.

Švédsko je učebnicovým příkladem toho, jak by ekonomové chtěli, aby země fungovala. Současné debaty se tak netýkají ekonomiky, ale jen přestavení švédského modelu vypořádání se s imigrací. Švédský statistický úřad říká, že populace v zemi se za posledních 13 let zvýšila o jeden milion lidí. V následujících 11 letech by to měl být další milion. Až 80 procent z tohoto zvýšení vychází na imigraci.
Tradiční strany bez sebereflexe

To co mě skutečně znepokojuje, je absolutní nedostatek sebereflexe ze strany tradičních stran. Věnuji se ve svých komentářích brexitu, jakož i vítězství Donalda Trumpa ve volbách roku 2016. K něčemu podobnému dochází nyní ve Švédsku.

Sociální demokraté jsou ve vládě téměř nepřetržitě od konce Druhé světové války a většinu z tohoto času s více než 40 procenty voličských hlasů. Dnes jejich podpora klesla na něco málo přes 20 procent. Jejich agenda nemá žádnou vizi. Jaká je jejich odpověď na obavy lidí z migrace? Jeden týden dovolené navíc a vyšší daň na výdělky bohatých. Ale no tak Švédsko!

Svět se dnes strukturálně mění rychleji než kdykoliv předtím. Řešením není posunout kalendář zpět do šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy byla země na tom mnohem hůře než dnes. Švédsko se potřebuje problému postavit čelem, a to způsobem, který je mu vlastní - se širokým konsensem, respektem a zaměřeným na výsledek.

Pohled na tržní dopad
Před blížícími volbami se objevují obavy týkající se švédských finančních aktiv. Banka Erik Penser například zaujala velmi defenzivní postoj, když se vyhýbá akcím malých a středních firem. Historicky si tyto společnosti po volbách nevedou velmi dobře. Jsme však přesvědčeni, že volby budou mít politický, nikoli tržní dopad. Výsledkem může být dlouhé období bez vytvořené vlády, ale jak nám ukázaly případy Belgie a Španělska, to ekonomice může naopak pomoci.

Mohou se samozřejmě objevit tlaky na zvýšení rozpočtových výdajů, ale švédská ekonomika a akciový trh jsou dostatečně silné. Někoho by mohlo svádět možné oslabení kurzu švédské koruny po volbách. Centrální banka Riksbank totiž nemusí být ve světě rostoucích nákladů na externí financování a extrémně nafouknutého realitního trhu, schopná dále udržovat svůj super holubičí postoj. My přesto zůstaneme v pozici pozorovatele, doufajíc, že Švédsko nebude další zemí, v které zavládne populismus.
Jsme dnes na cestě nikam. Politický systém destruuje sám sebe a novou "vítěznou strategií" je být populistický, co nejvíce jak se dá. Moderní je ukazovat na cizince a cizí vliv, který má být pramenem všeho zla v domácí politice a společnosti.

Plané naděje na změnu
Tradiční politické strany, jakož i média, uvízly při svém odkazu "naději a změna", založeném na utrácení peněz, které nejsou jejich, akceptování vyššího zadlužení, rušení reforem, snižování věku odchodu do důchodu, omezování mobility pracovní síly a poskytování ještě větších dotací ztrátovým firmám.

Kostky jsou vrženy, jak zpívá ABBA. Budoucnost není náhoda. Vítězi budou lidé a země, které akceptují hodnoty švédského modelu. Přesto to nemůže být za cenu ignorování, nebo dokonce cenzurování hlasů voličů. Švédsko potřebuje lekci, a bude ji mít. Budoucnost země bude o ni koneckonců nakonec bohatší.

O autorovi:
Steen Jakobsen byl v březnu 2011 jmenován do funkce hlavního ekonoma Saxo Bank, kam se vrátil po dvouleté přestávce. Během této doby pracoval jako investiční ředitel ve společnosti Limus Capital Partners. Před svým odchodem na počátku roku 2009 působil v Saxo Bank téměř devět let jako investiční ředitel. Má více než 20 let praxe v oblasti proprietary trading (obchodování na vlastní účet) a alternativního investování. Po absolvování Kodaňské univerzity v roce 1989, kde vystudoval ekonomii, začínal kariéru v kodaňské pobočce Citibank, a poté se stal ředitelem a vedoucím prodeje v Hafnia Merchant Bank. V roce 1992 se stal viceprezidentem londýnské pobočky Chase Manhattan Proprietary Trading Group. V letech 1995-97 pracoval jako obchodník na vlastní účet pro Swiss Bank Corp., v Londýně. V roce 1997 se stal světovým ředitelem obchodování, měnových kurzů a opcí ve firmě Christiania (nyní Nordea) v New Yorku. V roce 1999 se stal generálním ředitelem UBS Global Proprietary Trading Group.