Otáčí se štěstěna marketingových potyček opět směrem k USA?

Investiční společnosti Piper Jaffray a Susquehanna zvedly své cílové ceny pro Nike a shodou náhod obě na 93 dolarů (s pozitivním doporučením). Nike patří spolu s Under Armour, Adidasem a Pumou do zajímavé skupiny sportovních akcií, které se mezi sebou v pozoruhodně se opakujících cyklech přetahují o tržní podíly a úspěchy na burze. Je možné, že by nyní končilo období, kdy měly navrch společnosti německé, a štěstěna se opět otáčí směrem k USA?

Zmíněné investiční společnosti se domnívají, že Nike si zaslouží pozornost investorů zejména díky lepšímu managementu zásob, inovaci, která na trh dotlačí atraktivní produkty, získávání tržního podílu na úkor Adidasu (!) a práci se značkou a „vzácností“ produktů tak, že je možné u nich zvyšovat ceny a marže. Jinak řečeno, v marketingových válkách, které jsou podle mne v jádru byznysu těchto společností, nyní podle výše uvedeného má skutečně vítězit Nike. Za pozornost pak stojí, že podle analytiků má Nike i nízké riziko ve vztahu k ohrožení Amazonem. Zdá se tak, že „ohrožení Amazonem“ se v nejednom odvětví stává snad nejdůležitější kategorií rizika a rozhodujícím faktorem ovlivňujícím budoucnost firem.

Jak ukazuje tabulka, společnost ve fiskálním roce 2018 dokázala navýšit tržby, ziskovost kvůli nižším maržím klesla, ale provozní tok hotovosti se prudce zvýšil z 3,85 na 4,96 miliard dolarů (hodně pomohl zmíněný pracovní kapitál, který eliminoval nižší ziskovost, což se ale nemůže opakovat dlouhodobě). Spolu s poklesem investic (z 1,11 na 1,03 miliard dolarů) to vše znamenalo prudký růst volného cash flow z 2,74 na 3,93 miliard dolarů:


Zdroj: Morningstar

Nike tedy vydělává dost, ale patří k firmám, které akcionářům vrací již několik let ještě více. Což znamená, že zvyšuje své dluhy a snižuje zásobu hotovosti. Určitě ale nepatří k těm společnostem, která tak činí nezodpovědně, protože čistý dluh k EBITDA se v případě Nike pohybuje stále na velmi konzervativních úrovních. Dohromady to vše zní dobře, otázkou je „jen“ valuace. Nedostala se cena za poslední rok po ziscích dosahujících téměř 30 % už navzdory tvrzení Piper Jaffray a Susquehanny na úrovně zavánějící přílišnou našponovaností?

PE založené na očekávaných ziscích tu dosahuje hodnoty 31,5, poměr ceny a účetní hodnoty akcie 3,5. To zrovna není typický příklad valuační skromnosti, ale podívejme se radši na vztah mezi kapitalizací a tím, co firma skutečně generuje. Současná kapitalizace dosahuje 132,8 miliard dolarů. Pokud bychom věřili, že ony necelé 4 miliardy volného toku hotovosti z fiskálního roku 2018 nejsou jen mimořádnou událostí, pak na ospravedlnění kapitalizace stačí asi 3% dlouhodobý růst této částky. Pokud bychom se domnívali, že relevantnějším ukazatelem standardu jsou čísla z roku 2017 (tj. 2,74 miliardy dolarů volného toku hotovosti), musela by pár desetiletí růst o 4 % ročně. Minimálně ve srovnání s růsty z posledních let to tedy zase tak přepáleně nezní.