Plýtvání v Česku: Rozdíly v ceně léků, peníze majitelům ubytoven

Nemocnice kupují stejná léčiva s tisícovými rozdíly, Za peníze určené na podporu sociálního bydlení se podpoří mnohem méně rodin, než v sousedním Slovensku, a dotační programy se připravují na poslední chvíli s cílem dočerpat dotaci za každou cenu. To jsou závěry, které zaslal prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prezidentu Milošovi Zemanovi.

Prezident Miloš Zeman si od šéfa NKÚ Miloslava Kaly vyžádal informace, jak funguje český stát. Kala zaslal prezidentovi dopis, v němž doplnil informace z poslední výroční zprávy úřadu o své komentáře. Prezident Kalův dopis, který má redakce TN.cz k dispozici, zmiňoval při jednání o důvěře vládě. Označil jej za děsivé čtení.

Kala varuje, že je český stát ve vleku ekonomických zájmů finančních skupin a byrokracie dusí rozvoj společnosti. Zmínil také řadu příkladů, kde se podle něj ztrácí peníze. Jako jeden z příkladů uvádí Kala zdravotnictví.

Fakultní nemocnice ročně utratí za nákupy 2,5 až 7,7 miliard korun. Systém je ale podle prezidenta NKÚ netransparentní. Během tří let třeba nemocnice nakoupily léky za 5,5 miliardy a zdravotnické prostředky za 5,1 miliardy bez zadávacích řízení.

"Systém nákupu v mnoha případech představuje netransparentní praxi, která jde proti principům efektivního a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky," upozorňuje NKÚ ve své výroční zprávě.

V cenách léků a zdravotních prostředků jsou totiž obrovské rozdíly. "Nemocnice nakupují shodné léky za ceny s rozdílem i 33 tisíc korun za jedno balení. Je zcela běžná praxe, že jeden dodavatel prodává tentýž lék do různých fakultních nemocnic za různé ceny. Tentýž lék byl předražen o více než 60 %," napsal Kala Zemanovi.

Na vině je zavedený systém bonusů, který Kala považuje za šedou zónu českého zdravotnictví. Díky tomu se třeba u kardiostimulátorů lišila cena napříč nemocnicemi i o 83 tisíc korun a u kardioverterů byl rozdíl dokonce 520 tisíc za kus!

Sociální bydlení je drahé a nefunkční

Kritika se od Kaly snesla také na systém sociálního bydlení. Označil jej za drahý a nefunkční. Za pět let vyplatilo na podpoře bydlení Ministerstvo práce a sociálních věcí 60 miliard. Navíc Ministerstvo pro místní rozvoj a Státní fond rozvoje bydlení daly na podporu sociálního bydlení 1,8 miliardy.

"Podpořily tím pouze 2 647 bytových jednotek. Naproti tomu Slovensko ve stejném období vyplatilo na dotacích do rozvoje bydlení 3,8 miliardy a podpořilo 27 897 bytových jednotek. Z toho na pořízení nájemních bytů bylo vyplaceno 3,2 miliardy a podpořeno 7 944 bytových jednotek," upozorňuje Kala na mnohem lepší výsledky našich východních sousedů.

Navíc se situace nelepší. Jak upozorňuje prezident NKÚ, v roce 2005 bylo v Česku 310 sociálně vyloučených lokalit a žilo v nich 80 tisíc lidí, v roce 2016 takových lokalit bylo 606 a domovem byly pro 115 tisíc lidí.

Velké investice do vědy, malé výsledky

Kala hodnotí také nakládání s financemi na vědu a výzkum. Česko podle něj nedosahuje ani průměrné inovační výkonnosti. Mezi zeměmi EU skončila Česká republika v roce 2016 na 13. z 28 míst. Úřad prověřoval investice do 48 vědeckých center za 36 miliard. Na jejich provoz bude potřeba ještě 24,4 miliard korun. U pěti z 11 kontrolovaných center navíc nejspíš nesplní podmínky udržitelnosti a návratnosti investice.

Samostatnou kapitolou je regionální rozvoj. V jeho rámci obce navazovaly různá partnerství. Podle Kaly šlo ale jen o ukázku dočerpání alokace končícího programového období za každou cenu a na poslední chvíli.

Vzniklo 258 strategií a 176 akčních plánů za 619 milionů. "Tyto strategie nejsou závazné, nikdo je nepoužívá a jejich přínos je nejasný. Nelze vyhodnotit, zda vynaložené prostředky měly vůbec nějaký pozitivní dopad na kvalitu života občanů," hodnotí Kala.