OECD: Vymíráte!

Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nejnižší mírou porodnosti na světě, kdy aktuálně obývá 225. příčku na seznamu 233 zemí světa. S cca 8,5 porody na 1 000 obyvatel, máme jen o „chlup“ vyšší natalitu než Německo (8,4) a Japonsko (8,25), tj. země, kterým sami věštíme roli „starobince“.

Stárnutí populace, které je od poloviny 90. let jedno z největších na světě, se promítá do všech částí ekonomiky:

• firmy nemohou najít mladou pracovní sílu. Majitele stavebních firem už dlouhá léta zoufale hledají nově vyučené zedníky, tesaře, instalatéry apod.
• rostoucí průměrný věk obyvatel se negativně promíjí do výdajů státu na zdravotní péči
• rostoucí nároky na zdravotnictví spojené s rostoucím průměrným věkem obyvatel má za následek i zhoršenou dostupnost zdravotní péče
• roste tlak na budování velkého počtu budov poskytujících pečovatelskou péči pro lidi v pokročilém věku.

Dopadů stárnutí populace si všímá i poslední studie OECD věnovaná ekonomice České republiky, kdy dle OECD:

české zdravotnictví je příliš zaměřeno na hospitalizaci osob v nemocnic a poskytování péče v centrálně budovaných nemocnicích

•   Česká republika má v rámci celé OECD pátý největší počet návštěv lékařů. V průměru, občan České republiky navštíví lékaře cca 1. měsíčně, zatímco průměr OECD je 7 návštěv ročně. Vyšší míru lékařských konzultací mají jen Slovensko, Maďarsko, Japonsko a Korea. Například ve Švédsku, Portugalsku, Finsku, Norsku, Dánsku navštíví lidé lékaře cca 5. ročně.
• příjmy státního rozpočtu České republiky jsou nadprůměrně závislé na odvodech sociálního pojištění, zdravotního pojištění a nemocenského pojištění. Vyšší závislost na odvodech vykazují v rámci OECD už jen Francie a Dánsko.
•  v roce 2015, Česká republika má mít 11. nejstarší populaci v rámci celé OECD, kdy před námi jsou (řazeno od nejvyššího průměrného věku po nejnižší průměrný věk): Japonsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Korea, Itálie, Slovinsko, Polsko, Německo, Rakousko

Co to znamená pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky?

• do budoucna je pravděpodobně nevyhnutelné omezování bezplatné lékařské péče či pokles kvality lékařské péče
•  výrazně rostoucí průměrný věk lékařů napovídá, že hustota pokrytí lékařské péče bude do budoucna nižší
• stát si v budoucnosti nebude moc dovolit stávající sociální systém, aniž by zvyšoval své příjmy v podobě daní nebo srážek z mezd (ty jsou již dnes jedny z nejvyšších v rámci celé OECD)