Nejčastější „překlepy“ při investování v zahraničních měnách

O tom, že posilování koruny dokáže slušně ukousnout část našich zisků z investic v zahraničí (nebo chcete-li v cizí měně), se již popsaly desítky článků. Z debat, které čas od času zaslechneme v restauraci nebo při cestě v dopravních prostředcích ale čiší, že investic chtivé obyvatelstvo tyto pravdy pouští jedním uchem dnu a druhým ven. A v čem se mýlí nejčastěji? V tvrzení, že Česká republika bude za nějakou dobu součástí Evropské unie, a tudíž pro dlouhodobější investice je v podstatě jedno, zda své investice zrealizují v euru nebo v koruně. Omyl! Není pochyb, že do měnové unie vstoupíme (nejdříve v roce 2006), tehdy ale bude kurz eura a koruny někde jinde než je dnes. Česká národní banka například předpokládá, že naše měna si za tu dobu připíše k dobru dalších zhruba 15 %, co prezentuje v průměru 3,7 % ročně. To by v praxi znamenalo, že abychom v přepočtu na koruny udrželi alespoň počáteční stav vložené částky, roční výnos investice by musel činit minimálně 3,9 %, respektive 17,7 % za 4 roky (pozor, jedná se pouze o ilustrační propočet, v němž není zohledněna inflace nebo poplatky, které se vážou na každou investici).

Další informace na I-POINT, http://www.ipoint.cz/detail.php?article=13880