V loňském roce se stalo nejméně smrtelných pracovních úrazů za posledních 15 let

 Opava - V roce 2017 zaznamenaly Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad  dohromady 95 smrtelných pracovních úrazů, což je nejméně za posledních 15 let. Od roku 2002, kdy došlo celkem ke 206 úmrtím při plnění pracovních povinností, postupně klesal jejich počet, až se v loňském roce zastavil poprvé pod hranicí 100 smrtelných pracovních úrazů během jednoho kalendářního roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní úřad inspekce práce považují dlouhodobě oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za svou prioritu a budou kontinuálně pokračovat v opatřeních vedoucích mimo jiné i ke snížení pracovní úrazovosti. 

Od roku 2002, kdy bylo celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, se jejich počet snižoval až do roku 2006, kdy jich bylo 152. V letech následující hospodářské konjunktury opět o něco vzrostl a poté v roce 2009 výrazně klesl na 105 případů. V následujících letech se pohyboval mezi 110-120 případy, v roce 2016 klesl na 104 případy a loni na 95 případů.

Smrtelné pracovní úrazy podle krajů

Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v kraji Středočeském (15), Moravskoslezském (12) a Jihomoravském (10). V Libereckém kraji se naopak nestal žádný.

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (29 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách. Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly budovy, konstrukce, povrchy, kdy se jedná hlavně o pády z výšky a do hloubky

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Podobně jako v roce 2016, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 55 procentech (52 úmrtí). Další významnou příčinou je také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (13). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru, přes 75 procent (72 úmrtí) z celkového počtu. Dále se na smrtelných pracovních úrazech podíleli zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (11) a osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (9). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce)  byli obětmi smrtelných pracovních úrazů ve 2 procentech případů (2).