Politici neschválili zákon k GDPR. Řadě lidí to komplikuje práci

Už v pátek začne platit Evropské nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR. Jenže Česká republika nestačila přijmout adaptační zákon a schválit výjimky. V praxi to může přinést komplikace v řadě oborů například novinářům, akademikům nebo umělcům.

Úředníci v Bruselu počítali s tím, že si každý členský stát upraví nařízení GDPR tak, aby nenarušilo svobodu slova nebo uměleckého projevu. V Česku se to ale nestihlo.

Současná vládní úprava nepočítá s novinářskou výjimkou pro osobní údaje, které jsou tzv. citlivé. "Tím v dnešní době rozumíme jednak politickou příslušnost, zdravotní stav, etnickou a náboženskou příslušnost," řekla TV Nova Jana Břeská ze Sdružení pro internetový rozvoj.

V praxi to znamená, že například odvysíláním odborářské či politické demonstrace nebo náboženské poutě se novinář může dostat na tenký led. Záběry na účastníky totiž sdělí jejich citlivé osobní údaje.

"Snažíme se ty výjimky navrhovat tak, aby nezměnily nic podstatného na práci novináře. Nemáme zájem na tom, aby se právu na ochranu soukromí dala větší přednost, než právu na svobodu projevu," ujišťuje Petr Habarta z ministerstva pro místní rozvoj.

I v Poslanecké sněmovně se chystá pozměňovací návrh, který by novinářům zaručil dostatečné výjimky. "Ta podpora je napříč politickým spektrem. Obecně bychom se měli vydat cestou co největšího počtu výjimek tak, aby GDPR skutečně pomáhalo a nikoliv dusilo," řekl TV Nova předkladatel pozměňovacího návrhu Patrik Nacher.