Jak je na tom nyní periferie eurozóny? Odpověď je překvapivá

Ještě před několika málo lety byla periferie eurozóny téměř synonymem pro vážné problémy. Hlavní ekonom francouzské banky Natixis ale ve své nové analýze poukazuje na významné změny, které ve španělské, italské, portugalské a řecké ekonomice proběhly.

Artus hledí na čtyři země, známé také pod zkratkou PIGS, pro jednoduchost jako na jeden celek a ptá se zejména na to, zda by kvůli nim mohlo dojít k další krizi podobné té z let 2008–2014. Tuto možnost posuzuje na základě krátkodobého i dlouhodobého vývoje ekonomického růstu, bilance běžného účtu, situace ve veřejných financích, v bankovním sektoru a na finančních trzích. „Výše produktu, nezaměstnanosti a investic se po roce 2014 výrazně zlepšily. Podobný je vývoj v oblasti celkové produktivity faktorů, nicméně produktivita práce zůstává stále velmi nízko,“ tvrdí ekonom.

Artus následně připomíná, že krizi v eurozóně fakticky vyvolala neschopnost zemí na periferii získat další půjčky ze zahraničí. Nebyly tak schopny financovat obrovské vnější deficity a právě proto je důležité sledovat, v jaké situaci se nachází bilance běžných účtů. Popisuje ji první z následujících dvou grafů a druhý se zaměřuje na vývoj čistého vnějšího dluhu zmíněné čtyřky zemí jako celku. Je zřejmé, že bilance běžného účtu se zlepšila výrazným způsobem, což přispívá i k pozitivnímu obratu u vnějšího zadlužení.

Natixis hodnotí pozitivně i vývoj ve fiskální oblasti a základem jeho názoru je další graf, který porovnává skutečné fiskální deficity s deficity, které by v daný rok zajistily stabilizaci míry zadlužení. Po roce se skutečné deficity dostávají pod tuto úroveň a zmíněné čtyři ekonomiky jako celek tak jsou schopny udržet míru svého zadlužení stabilizovanou:

Smíšená je situace v bankovním sektoru. Jeho ziskovost se totiž postupně zlepšuje a banky mají více kapitálu, nicméně objem špatných úvěrů se stále drží vysoko (i když má tendenci klesat). Možné finanční nerovnováhy Natixis hodnotí na základě pohledu na vývoj cen realit a míru zadlužení soukromého sektoru. Ceny nemovitostí se přitom nacházejí stále hluboko pod úrovněmi z roku 2007 (viz první z posledních dvou grafů) a míra zadlužení prudce klesla u domácností i korporací (viz druhý graf).

Artus tedy tvrdí, že na periferii došlo celkově k obrovskému zlepšení ekonomické situace, obavy může částečně vzbuzovat bankovní systém a také potenciální růst, který táhne dolů zmíněná nízká produktivita práce.

Zdroj: Natixis