Rozbřesk: Konec intervencí rok poté: žádné “peklo” se nekonalo

Na začátku dubna jsme slavili první výročí konce intervencí ČNB. O intervencích dlouho panovaly pochyby a řada ekonomů včetně nás čekala s hodnocením celého experimentu až na exit z intervencí. Ten se s ročním odstupem zdá se povedl. Co se za tu dobu změnilo?

Za poslední rok koruna posílila (efektivně) o zhruba 8,5 %, zatímco vůči euru o přibližně 6,5 %. Nejrychleji koruna posilovala vůči dolaru (přes 23 %) a vůči asijským měnám navázaným primárně právě na dolar - například vůči čínskému jüanu si připsala necelých 13 %.

Zatím se dají zisky koruny v post-intervenční době i tak označit jako relativně mírné. A to minimálně při porovnání s tím, co po vypnutí intervencí předvedl švýcarský frank. Ten se první den po ukončení intervencí pohyboval na úrovních až o 40 % silnějších. K ničemu takovému v Česku nedošlo i proto, že centrální banka s dostatečným předstihem na trzích oznámila blížící se konec intervencí a dala velké části exportérů možnost s předstihem zajistit své otevřené pozice a především sázkařům na zisky koruny “vsadit” ještě před vypnutím režimu.

Úroveň zajištění exportérů přitom dál roste a na začátku roku dosáhla historických maxim. To na druhou stranu neznamená, že by byli exportéři vůči posilující koruně zcela imunní. To vůbec ne. S tím, jak jsou zajištění, pouze dopad posilující korunu tlumí a oddalují. Naplno se tedy začne zakusovat do ziskových marží podniků podle nás až v druhé polovině tohoto roku.

Na druhou stranu pořád platí, že koruna nemusí jet dál stále “jedním směrem”. Dokážeme si představit i krátkodobé ztráty koruny ve chvíli, kdy by z Česka odešla část zahraničních spekulativních investic. Těch jsou podle nás objemově v českém finančním systému desítky miliard eur. Rok po konci intervencí jich zásadně neubylo. Zahraniční hráči pouze drží méně českých dluhopisů a více prosté hotovosti. I kdyby se koruna dostala pod tlak, bude ale podle nás krátkodobý. ČNB je dnes primárně zaměřena na boj s rostoucími inflačními tlaky a slabší koruna by ji v tom dost překážela. Má navíc dost nástrojů na to, jak eventuálním výraznějším ztrátám zabránit - od vyšších sazeb po rozprodej mamutích devizových rezerv.

TRHY

CZK a dluhopisy
Česká koruna dál klidně osciluje v pásmu nad 25,30 EUR/CZK a do výraznějších zisků se jí zatím moc nechce. V tomto týdnu jí muselo na jedné straně potěšit další přehřívání trhu práce, na druhou stranu aktuální inflační čísla ukázala výrazné zaostávání za poslední prognózou ČNB. Další výraznější pozitivní impulsy pro korunu v nejbližších dnech neočekáváme.

Zahraniční forex
Na eurodolarovém páru se neděje nic nového, když ani nová data, ani pokles bezprostřední hrozby raketového útoku na Sýrii neměl na trh závažnější vliv.

Zprávy tohoto typu měly ovšem podstatný vliv na ruský rubl, který razantně maže ztráty, které nabral v tomto týdnu. Pomineme-li krizi okolo Sýrie, tak rublu evidentně musí svědčit vysoké ceny komodit.

Posiluje rovněž polský zlotý, pomáhá mu polská politika. Polský parlament, resp. jeho dolní komora, totiž schválil dodatky k zákonu o justiční reformě, který byl trnem v oku EU (ta dokonce zahájila proceduru o zbavení hlasovacích práv Polska v unii). Fakt, že dodatky k zákonu jdou výrazně naproti kritice EU a spolu s drtivým volebním vítězstvím V. Orbána v Maďarsku by měly zajistit, že EU již nebude mít takové choutky Polsku hrozit sankcemi. A to může být pro zlotý střednědobě výrazně pozitivní zpráva. Z tohoto důvodu je třeba se zamyslet nad naším střednědobým výhledem pro zlotý, jež vyznívá možná pro druhou polovinu roku příliš negativně.

Ropa
Lehkým poklesem cen pod 72 USD/barel reaguje ropa na prozatímní nenaplnění hrozby amerického prezidenta Trumpa o raketovém úderu na Sýrii. Jeho realizaci, například i v rámci širší koalice států, o jejíž vyjednávání se nyní Trump může pokoušet, však rozhodně nelze vyloučit. Z tohoto důvodu se tedy riziková prémie v cenách ropy drží i nadále a trh s napětím vyčkává na americkou reakci.

Smíšený signál vyslal ropným investorům ve svém včerejším reportu OPEC. Na jednu stranu kartel potvrdil, že jeho produkce klesla minulý měsíc již pod 32 mil. barelů denně, tj. nejníže od března 2017, díky čemuž se daří plnit stanové produkční limity na 150 %. Navíc byl tak již téměř naplněn původní cíl produkčních omezení, tedy snížení globálního přebytku zásob. Na stranu druhou OPEC opět zvýšil odhad produkce v zemích mimo kartel (pátý měsíc v řadě), která bude převážně tažená těžbou amerických břidlicářů. Dosažení kýženého deficitu na ropném trhu, který OPEC pro tento rok očekává, tak bude do velké míry záviset na pokračujícím úsilí kartelu tlumit vlastní produkci, čímž ovšem přenechá část tržního podílu (nejen) americkým těžařům.

Akcie
Akcie v zámoří včera rostly ve velkém tempu, když se všechny hlavní indexy držely okolo procentního růstu. Prémiový index Dow Jones Industrial Average se dostal blízko úrovním 50 a 100denního klouzavého průměru (24 690, resp. 24 777 bodů). DJ poskočil o bezmála 300 bodů na 24 483 (+1,2 %). Index S&P 500 měl namířeno směrem ke stejným metám (oba klouzavé průměry byly na 2 697 bodech). Barometr včera rostl o 8 desetin procenta na 2 663. Technologický Nasdaq Composite měl podobnou výkonnost jako výše zmíněné (+1,0 %; 7 140 bodů), nezbrzdily jej ani akcie společnosti Facebook, které klesaly o 1,47 % na 163,87 USD.