7 dní s korunou - Rok od ukončení kurzového závazku a ztracená inflace

V uplynulém týdnu se koruna po dlouhé době odhodlala k výraznějšímu pohybu. Pomyslným impulsem bylo zveřejnění revize růstu HDP v závěru minulého roku směrem nahoru. Koruna reagovala posílením a vůči euru se bezpečně dostala pod úroveň 25,40. Děje se tak přesně rok od ukončení kurzového závazku ČNB. Koruna od té doby posílila vůči euru přibližně o 6,6 %. 

Podle záznamu z jednání bankovní rady z předminulého týdne, kde bylo rozhodnuto ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, bylo hlavním tématem pokles spotřebitelské inflace v posledních dvou měsících pod prognózu centrální banky i trhu. Situační zpráva ČNB vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Někteří členové bankovní rady však vnímají rizika jako vyrovnaná. Na jedné straně stál názor, že současné zpomalení inflace je jen dočasné a odchylka je zanedbatelná. Na druhé straně část bankovní rady zastává názor, že za zpomalením mohou být fundamentálnější příčiny. Nicméně panovala shoda, že na směřování měnové politiky k neutrálnímu nastavení se nic nemění. Tato cesta však podle bankovní rady bude dlouhá a není žádoucí ji uspěchat. Co znamená nový „normál“, který byl v minulosti často diskutován bankovní radou? Z nastavení prognostického modelu ČNB vyplývá, že tato úroveň je nastavena na 3 %. Nicméně předchozí záznamy jednání dokazují, že bankovní rada odhaduje tuto hodnotu o něco níže – v intervalu 2,5 % až 3 % pro tříměsíční PRIBOR. 

V tomto týdnu bude pro korunu nejdůležitější zveřejnění březnového vývoje spotřebitelské inflace.  ČNB ve své únorové prognóze odhaduje meziroční růst 2,3 %. V tuto chvíli je však téměř jisté, že takové úrovně nedosáhne. Pro březen odhadujeme tempo růstu 1,6 %, což by znamenala zpomalení o dvě desetiny procentního bodu ve srovnání s předchozím měsícem. V současné situaci je však velmi obtížné predikovat další vývoj, o čemž svědčí i velký rozptyl odhadů trhu 1,6 % - 2,0 %. V růstu cen chybí výraznější tahoun. Doposud tuto roli zastávaly ceny potravin, které však v současnosti spíše stagnují. Zároveň se sešly sezónní faktory v podobě levnějších dovolených, stravovacích a ubytovacích služeb. Další růst potlačuje také vyšší srovnávací základna z minulého roku ovlivněná zavedením elektronické evidence tržeb. Neblahý dopad na inflaci měly i nižší ceny pohonných hmot.