Oplatky se (ne)pečou a miliardová sázka proti dolaru

„Oplatky se nepečou.“ Pro ty, kteří netuší, o čem je řeč, přesně tak zní pravidlo rozšíření hry na babu, které říká, že nová baba nemůže babu vrátit té staré. Pokud bychom připodobnili současnou situaci mezinárodní obchodní sféry k této hře, je patrné, že platí přesný opak. V rámci, byť zatím ne celosvětové, obchodní války se „oplatky pečou“, a to celkem rychle.

A pečou se nejvíce mezi Čínou a USA. Poté, co čínská strana na začátku týdne odpověděla na americká cla na dovoz hliníku a oceli, tu máme další vlnu protekcionismu. Ta byla rozpoutána detailním představením seznamu amerických cel na čínský dovoz, který vznikl v souvislosti s údajnou krádeží duševního vlastnictví. Seznam byl zveřejněn v úterý a obsahuje 1300 čínských produktů, jak uvádí Bloomberg, spadajících především do segmentu technologií. A reakce na sebe (opět) nenechala dlouho čekat.

Čína byla v tomto směru evidentně připravena, když hned ve středu představila vlastní seznam amerického zboží, na které chce zavést 25% clo. Čínská ambasáda k tomu navíc uvedla, že americká cla odsuzuje a odmítá, jelikož porušují základní principy Světové obchodní organizace. „Jakmile dochází k poškozování našich zájmů, náležitě na to odpovíme. Nikdo nesmí čekat, že si Čína nechá líbit to, co ji poškozuje,“ okomentoval pak celou situaci náměstek čínského ministra financí Ču Kuang-jao.

Byť se doposud jedná o obchodní přestřelku „pouze“ mezi dvěma státy, hranice rozpoutání agresivní obchodní války je opět o něco bližší – i přesto, že Trump tento scénář neustále odmítá (viz jeho včerejší tweet). Co bude dál? Seznamy zasažených produktů byly sice zveřejněny na obou stranách, nezapomínejme však na fakt, že teď je na řadě 60denní vyjednávací lhůta – alespoň podle plánu, který byl představen v rámci oznámení uvalení cel v reakci na údajnou krádež duševního vlastnictví. Zároveň platí, že i přes poměrně razantní rétoriku čínské strany doposud nebylo oznámeno přesné datum, odkdy by cla na americký dovoz měla být platná. Nikde tudíž není dáno, že by země rudého draka nechtěla dále vyjednávat, případně i mírně ustupovat – nebyla by ostatně první ani poslední (viz například Jižní Korea).

A Spojené státy na tohle přesně čekají. Pravděpodobně nejlépe to popsal americký ministr obchodu Wilbur Ross, který řekl, že „i války, během kterých se střílí, nakonec končí vyjednáváním“. O uklidnění celé situace se nakonec postaral ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow. Ten prohlásil, že Trumpova administrativa s Čínou vyjednává, přičemž, jak ještě předtím uvedl sám americký prezident, zde není jakýkoliv zájem o zapojení do obchodní války.

We are not in a trade war with China, that war was lost many years ago by the foolish, or incompetent, people who represented the U.S. Now we have a Trade Deficit of $500 Billion a year, with Intellectual Property Theft of another $300 Billion. We cannot let this continue!

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 4. dubna 2018

K tomu, aby byla prolita první krev širší obchodní války, tedy nejen mezi USA a Čínou, by podle banky ING bylo potřeba dalších odvetných opatření ze strany Spojených států, která by byla navíc představena s novými cly na dovoz z jiných zemí, například na automobily vyrobené v Evropě. Tehdy bychom se nejenže dočkali propadu akciových trhů, souběžně s tím by se pod tlak, a to dlouhodobějšího charakteru, dostal i dolar – zájem o americkou měnu by pohasl, což by byl pro Spojené státy, které jsou na zahraničním kapitálu závislé, problém. Stejně tak by se zřejmě otevřel i prostor pro mnohem umírněnější přístup Fedu oproti tomu současnému.

Tento scénář by pak nahrál nejen hedgeovým fondům, které minulý týden zvýšily své čisté sázky na euro, ale i investorům skupujícím dluhopisy rozvojových trhů. Slabší dolar totiž vytvořil ideální příležitost pro ty, kteří do svého portfolia chtěli vložit vysokovýnosové bondy tzv. emerging markets. Celková expozice zahraničních investorů na těchto instrumentech se tak dle dat banky Deutsche Bank zvýšila až na rekordní hodnotu 745 miliard dolarů.

Výnosnost této sázky se tedy mimo jiné odvíjí od toho, zda bude americká měna dále oslabovat. Takové představě vedle faktu, že expozice zahraničních investorů na dluhopisech rozvojových trhů nebyla doposud nikdy tak velká, nahrává například i fakt, že short dolaru je dle šetření Bank of America Merrill Lynch druhou nejčastější sázkou na současných trzích. To samé již dříve potvrdil i výzkum banky UBS. Výčet pak uzavírá i statistika za posledních pět let, která ukazuje, že dolar v dubnu v průměru vůči euru oslaboval o zhruba 0,9 %, z hlediska dolarového indexu jsme – tentokrát během posledních sedmi let – byli svědky průměrného oslabení dokonce o 1,6 %.

Mince má však i svou druhou stranu. Byť dolar dlouhodobě oslabuje a včera se opět ocitl pod tlakem, do budoucna by v jeho prospěch mohl promluvit samotný Fed, a to zlepšením úrokové prognózy mediánu kol navyšování sazeb ze tří na celkem čtyři během letošního roku.

Byť je zasedání měnového výboru, během kterého bude představena aktualizovaná prognóza, ještě daleko, vidině rychlejšího růstu sazeb by mohl nahrát například stav amerického trhu práce. Jeho dobrou kondici včera potvrdil Národní report zaměstnanosti agentury ADP, jehož březnový výsledek ukázal celkem 241 tisíc nově vytvořených míst oproti očekávání na 210 tisících. Pozitivně pak vyzněla i revize únorových čísel, která přinesla zlepšení na 246 tisíc nových míst. Inu uvidíme, zda páteční non-farm payrolls potvrdí silný trend tvorby pracovních příležitostí, přičemž zapomínat nesmíme ani na mzdy.

Aby byl výčet včerejších událostí kompletní, zmínit je potřeba i data z eurozóny, a to míru nezaměstnanosti za únor a inflaci za březen. V prvním případě bylo dosaženo poklesu z předchozích 8,6 % na 8,5 %, ve druhém pak v souladu s predikcí 1,4 % meziročně, přičemž jádrové vyjádření inflace mírně zpomalilo z 1,1 % na 1 %.

Co se týče včerejší reakce trhů, dolar i americké akcie pod vahou čínských cel nejprve oslabily. Během dne však nervozita opadávala, i díky zmíněnému komentáři Larryho Kudlowa. Investoři tak začali zvažovat vedle negativních aspektů i ty pozitivní – dle serveru CNBC do této skupiny patří například možné osekání deficitu běžného účtu platební bilance, případně i v agregovaném vyjádření zanedbatelný dopad na růst americké ekonomiky, obzvláště ve srovnání s možnými dopady cel na tu čínskou. U akcií zase někteří obchodníci využili prvotní propad k levnějším nákupům. Mnohem umírněnější reakce pak byla pozorována u dluhopisů, jejichž výnosy s pádem akcií nejprve klesly, poté však začaly růst, a to především na dlouhém konci výnosové křivky.

Dnes bude v rámci Evropy zveřejněn index cen výrobců a maloobchod – oboje za únor. V USA pak například výsledek salda obchodní bilance rovněž za únor. Aktuálně se dolar obchoduje na 1,226 EURUSD. Během dnešního dne by se kurz měl pohybovat v rozmezí 1,223-1,233 EURUSD.*

Na koruně se nervozita kolem obchodních vztahů mezi Čínou a USA moc neprojevila. Domácí měna, v posledních dnech mírně podpořena solidní revizí tempa růstu za poslední kvartál, se tak přiblížila k hranici 25,30 za euro.

Dnes nás žádná domácí data nečekají. Akčnější bude až pátek, kdy bude zveřejněn statistický „trojboj“ v podobě dat o vývoji segmentu průmyslu, stavebnictví a maloobchodu.

Aktuálně se koruna obchoduje na 25,31 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,30 až 25,37 EURCZK, ve dvojici s dolarem pak od 20,54 až 20,70 USDCZK.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.