Německý ZEW index klesne ve světle narůstajících rizik a nejistot (Ranní zpráva z finančního trhu)

Přelom loňského a letošního roku přinesl z historického pohledu extrémně vysoké hodnoty různých předstihových indikátorů v Evropě. Březnové hodnoty ukáží na postupnou normalizaci situace. I tak eurozóna vstupuje do letošního roku se silným růstem kolem 0,6 % q/q.

Evropské předstihové indikátory se vrací k normálu

Po únorovém nečekaně silném propadu německého ZEW indexu se pro březen obáváme dalšího poklesu. Únorový výsledek doplatil na vyšší volatilitu na akciových trzích a zvýšení rizik nárůstu protekcionismu kvůli politice Spojených států. Tento faktor tíží investory i nadále. Dalším rizikem, které investoři pro německý business zdůrazňují, je možná akcelerace mzdových tlaků.

Spotřebitelská důvěra se bude dále vracet k udržitelnějším úrovním ze svého extrému zaznamenanému na přelomu roku. I přes mírné únorové snížení se stále nachází v samotné blízkosti historického maxima z počátku roku 2001. Evropské domácnosti nadále profitují z příznivé situace na trhu práce a nízké inflace. Spotřeba domácností bude hlavním tahounem letošního hospodářského růstu v eurozóně.

Euro si na úvod týdne polepšilo

Společné evropské měně se pondělní obchodování vydařilo, když si proti dolaru polepšila o zhruba tří procenta a kurz se vrátil k 1,235 USD/EUR. Spíše je ale jednalo o korekci propadu z konce minulého týdne, euru pak pomohla informace, že se evropští centrální bankéři chtějí zaměřit na komunikaci budoucí trajektorie úrokových sazeb. To indikuje, že program odkupu aktiv letos definitivně končí. Prostor pro další posilování eura ale bude před zítřejším zveřejněním výsledku jednání FOMC limitovaný. Čeká se totiž nejenom zvýšení úrokových sazeb, ale zejména vylepšení růstové prognózy a dlouhodobějších vyhlídek na vyšší úrokové sazby.

Maďarské mzdy stále silně rostou

Maďarské mzdy rostoucí dvojciferným meziročním tempem a výrazně předbíhající růst produktivity představují významný rizikový faktor pro konkurenceschopnost maďarské ekonomiky. Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám se na tom ani v číslech za další měsíce nic nezmění.

Polské maloobchodní tržby by měly v únoru navázat na lednovou meziroční dynamiku ve výši 8,2 % a potvrdit, že spotřeba domácností je aktuálně tahounem polské ekonomiky. Nicméně pro zbytek roku jsou vyhlídky spíše zatemněné. Rozhodnutí polských zákonodárců zakázat s platností od března 2x v měsíci nedělní prodeje zřejmě tržby v maloobchodě negativně ovlivní.

Na koruně s novým pracovním týdnem klid

Obchodování na středoevropských devizových trzích bylo včera naprosto nezajímavé. Ani polský zlotý nijak zvláště nereagoval na slabší data únorové průmyslové výroby či nižší ceny průmyslových producentů. Kurz české měny se držel za minimální obchodní aktivity a kurzové volatility těsně kolem 25,43 CZK/EUR. Nerozhodil ho ani guvernér Rusnok svým nedělním vystoupením v Otázkách Václava Moravce. Zopakoval, že tuzemské hospodářství roste o něco rychleji, než by odpovídalo potenciálu. Kvůli tomu se začínají projevovat některé nerovnováhy. Ty vidí zejména na trhu práce projevující se překotném růstu mezd. Zvýšení úrokových sazeb vidí ve druhé polovině roku, možná až k jeho konci. My počítáme se zvýšením sazeb na srpnovém a listopadovém zasedání.