Trump a clo na dovoz oceli a hliníku – nepochopení základů ekonomie

Americký prezident Donald Trump se rozhodl uvalit clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. U oceli se má jednat o 25%, u hliníku 10%. Trump má za to, že USA byly dlouhá desetiletí vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám a že je třeba chránit americké dělníky, stejně tak jako spotřebitele. Trump v této souvislosti mimo jiné pronesl: „Je to útok na náš stát, ocel je ocel, když není ocel, není země,“ nechal se slyšet prezident. „Zavedením cel na hliník a ocel chráním americkou národní bezpečnosti,“ a dodal, že „ve spolupráci se spřátelenými státy musíme projevit pružnost.“ Washington oznámil výjimku pro Kanadu a Mexiko a také některé další státy, přesvědčí-li USA, že jejich produkce „neohrožuje národní bezpečnost." Jak mohl Trump a jeho administrativa očekávat, jeho rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky jak v zemích EU, tak Kanady, Číny a negativní reakce se množí také v USA.¹ Margrethe Vestagerová, která působí v Evropské unii jako komisařka pro hospodářskou soutěž, uvedla v interview pro Bild am Sontag: „Několik desetiletí jsme budovali globální obchodní systém. Závisí na něm evropská prosperita a miliony pracovních míst. Evropa nehodlá nečinně přihlížet, jak někdo jednostranně ohrožuje svobodný světový obchod." Cecilia Malmströmová, komisařka EU pro obchod varovala, že protiopatření ze strany EU by zahrnovala cla na americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například bourbon, arašídové máslo či pomerančový džus. Celosvětová obchodní válka je na spadnutí. Vrcholem všeho je pak Trumpovo prohlášení, že „obchodní války jsou dobré a lze je snadno vyhrát.“

Je tomu skutečně tak? Může v této obchodní válce někdo vyhrát? Můžou cla přinést nějaký užitek alespoň jedné ze stran? Ekonomická věda nás učí, že nemohou. Nejedná se dokonce ani o hru s nulovým součtem, tedy případ, kdy jedna strana získá to, co druhá tratí. V této hře prohrává každý. Při uvalení daně na import (a clo nemůžeme nazvat jiným termínem) zaplatí všichni.

Ludwig von Mises píše: „Uvalení cla na dovoz výrobku poškozuje spotřebitele. Je ale vítáno domácími výrobci. Z jejich pohledu je skvělé, je-li zavedeno nové clo, nebo je-li stávající clo zvýšeno.“ A dále: „Musíme si ale uvědomit, že dopady opatření, které někteří vidí jako výhodu pro sebe, trvají pouze omezeně. V dlouhém období přestává přinášet udělené privilegium dotčené skupině výrobců zisky. Odvětví, které se těší této výhodě, láká nové podnikatele a jejich konkurence veškeré výhody privilegia odstraňuje. Úsilí získat privilegia je proto neukojitelné. Stále se tak snaží získat nová privilegia, protože ta stará ztrácejí na účinnosti." ²

Henry Hazzlit ve své Ekonomii v jedné lekci uvádí: „Všechny viditelné zisky jsou vyrovnány méně zřejmými, ale neméně skutečnými ztrátami. Výsledkem je tak pro zemi ve skutečnosti dokonce čistá ztráta. Navzdory staletím propagandy zájmových skupin tvrdících opak a obecnému nezájmu veřejnosti clo snižuje úroveň amerických mezd.

Podívejme se přesněji, jak k tomu dochází. Viděli jsme, že dodatečná částka, kterou spotřebitelé platí za zboží chráněné clem, jim ponechává právě o tolik méně prostředků na nákup dalšího zboží. Zde nevzniká žádný čistý zisk pro průmysl jako celek. V důsledku umělé ochrany proti zahraničním výrobkům jsou americká práce, kapitál a půda odváděny od činností, které by mohly dělat efektivněji, k činnostem, které vykonávají méně efektivně.

V důsledku celní bariéry je snížena průměrná produktivita americké práce a kapitálu. Podíváme-li se nyní na celou situaci z pohledu spotřebitele, zjistíme, že může za své peníze koupit méně.“ ³

Murray Rothbard na cla pohlíží jako na „útok na trh“ a podotýká: „Cla poškozují spotřebitele uvnitř „chráněného“ území, neboť je jim bráněno nakupovat zboží od efektivnějších konkurentů za nižší cenu. Poškozují ale také efektivnější zahraniční firmy a spotřebitele celého světa tím, že je připravují o možnost geografické specializace.“ A jinde: „V dlouhém období tedy cla per se trvalé zisky nepřinášejí, a to ani firmám, jejichž se ochrana bezprostředně dotýká“ ⁴

Washington tedy v konečném důsledku zakázal americkým firmám a spotřebitelům kupovat levnější ocel a hliník ze zahraničí, na které uvalil clo a nařídil kupovat dražší komodity z domácí produkce. Spotřebitel tak zaplatí cenový rozdíl, o který přišel zdražením importu. Tyto peníze budou vydány na, sice domácí, ocel a hliník, ale nebudou moci být utraceny jinde. Američané si tak nebudou moci dovolit koupit třeba oblečení, na které by jim před uvalením cel zbývaly prostředky. Bastiatovo rozbité okno v praxi.⁵

Donald Trump chce svou Ameriku na první místo, ale pozapomněl, že jeho opatření se ve velkém dotknou také amerických výrobců. Podle CNBC je ve výrobě oceli, hliníku a železa zaměstnáno zhruba 200 000 Američanů, zatímco ve zpracovatelském průmyslu využívající tyto kovy je zaměstnáno 6,5 milionů zaměstnanců. Na tyto všechny plánovaná protekcionistická opatření dopadnou, s jistým dopadem na růst cen výstupů, potenciální zvýšení nezaměstnanosti a chybějící peníze v jiných odvětvích. A nejen na ně. Dopadnou na všech 325 milionů Američanů. Je možné, že bude zachráněno několik tisíc pracovních míst pro americké oceláře. Kolik ale pracovních míst v jiných sektorech bude toto opatření stát? Americkým dělníkům lze nejlépe pomoci odstraněním bariér, snížením odvodů a upuštění od jakékoli státní intervence.

Dopad dovozních cel z americké strany a potenciální odvetné akce ze strany Evropské unie a dotčených států mohou mít nedozírné následky v nekonečné spirále obchodních válek, nepřátelství, nedůvěry, ekonomické a obchodní nestability na globálních světových trzích po dlouhá desetiletí.

1) Jen na mises.org se za posledních čtrnáct dnů objevilo několik článků kritizujících amerického prezidenta. Např: Mark Hendrickson: Trump’s First big Economic Mistake https://mises.org/wire/trumps-first-big-economic-mistake, Richard M. Ebeling: Trump’s Protectionist Follies Threaten a Trade War https://mises.org/wire/trump%E2%80%99s-protectionist-follies-threaten-trade-war, Frank Shostak: Trump's Tariffs Are a Tax on Americans https://mises.org/wire/trumps-tariffs-are-tax-americans, The Editors: Against Trump's Tariffs https://mises.org/wire/against-trumps-tariffs-0

2) VON MISES, Ludwig. Lidské jednání: pojednání o ekonomii. Přeložil Josef ŠÍMA. Praha: Liberální institut, 2006. ISBN 80-86389-45-6, s. 670

3) HAZLITT, Henry. Ekonomie v jedné lekci. 2. vydání. Praha: Alfa Publishing, 2005. Ekonomie studium. ISBN 80-86389-41-3, s. 60-61

4) ROTHBARD, Murray Newton, ŠÍMA, Josef, ed. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2001. ISBN 80-86389-10-3, s. 130-134

5) Viz: BASTIAT, Frédéric. Co je vidět a co není vidět: a jiné záhady ekonomie. Přeložil Karolína KOUKOLOVÁ, přeložil Luděk LIŠKA. Praha: Mises.cz, 2016. ISBN 978-80-87733-29-5.