Čína se vrací na první pozici nejatraktivnější světové lokality pro výrobní odvětví

Čína se vrátila k prvenství v globálním žebříčku nejatraktivnějších trhů pro výrobní aktivity sestavovaném společností Cushman & Wakefield a potvrdila tak svůj statut tahouna tohoto odvětví. Druhou nejatraktivnější destinací pro výrobní podniky se stala Litva díky příznivému podnikatelskému prostředí a nejnižším personálním nákladům z celé Evropy – ty jsou zde o 14 % nižší než v Polsku a oproti České republice dokonce o 30 %. Malajsie, která první místo obsadila v loňském roce, se propadla až na třetí místo.

Zpráva Index výrobního rizika společnosti Cushman & Wakefield řadí země na základě různých rizikových a nákladových faktorů, mj. politického a ekonomického rizika, tržních podmínek a personálních nákladů, a poskytuje komplexní hodnocení atraktivity celkem 42 zemí světa.

REGION STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY

Ve střední Evropě díky těsné blízkosti západoevropských ekonomik a zlepšování infrastruktury ve formě nových dálnic výrazně vzrostla atraktivita Maďarska (7. místo), České republiky (8., v roce 2017 obsadila pozici 9.) a Slovenska (9.). Personální náklady zde sice v posledních letech rostou, stále jsou však nižší než v západněji situovaných zemích. Díky historickým vazbám na Německo a Rakousko si region (zejména ČR, Slovensko a Polsko) uchovává pozici méně nákladné lokality pro výrobu automobilů, která se soustavně a ve stále větší míře automatizuje.

Maďarsko se v regionu profiluje jako leader v oboru farmaceutické výroby. Země se zotavuje z dlouhodobé finanční krize a snaží se v rámci regionu posílit svoji konkurenceschopnost. Začala snížením sazby daně z příjmu právnických osob z 19 % na pouhých 9 % s účinností od ledna 2017, přičemž jde o nejnižší sazbu v celém regionu.

Zvyšování mezd a rostoucí nedostatek pracovní síly ve střední Evropě přitom nutí nákladově citlivější obory k přesunu na východ do Litvy (2. místo) , Rumunska (16.) , Bulharska (19.) a Turecka (10). Kromě nejnižších personálních nákladů předstihlo Litvu pouze Estonsko v otázce snadnosti podnikání. V rozvíjejících se výrobních destinacích v Turecku, Rumunsku a Bulharsku výrobce od zakládání závodů stále odrazuje srovnatelně horší infrastruktura, relativně vysoká vnímaná míra korupce a geopolitická nejistota.

„Nejdůležitějšími otázkami pro výrobní odvětví zůstávají lokalita a dodavatelské řetězce. Země střední a východní Evropy si udržují vysokou atraktivitu a globální konkurenceschopnost, protože celkové personální náklady v regionu jsou relativně nízké a díky investicím do infrastruktury se zlepšuje propojení se zbytkem Evropy. Roste také konkurenceschopnost ve výrobě v oborech vyspělých technologií. To dokládá například nedávno ohlášená spolupráce mezi Fakultou strojní Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) a společností GE Aviation,“ říká Ferdinand Hlobil, vedoucí týmu pronájmu průmyslových nemovitostí ve střední a východní Evropě.

Z globálního hlediska jsou personální náklady v zásadních středo- a východoevropských ekonomikách (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) více než dvojnásobné oproti Číně a Indii, stále jsou však o 60 % nižší než v USA.

OSTATNÍ ZEMĚ Z PRVNÍ DESÍTKY V DETAILU

Čína zaujala prvenství v základním indexu díky svým efektivním dodavatelským řetězcům a infrastrukturním sítím, které nadále zajišťují spolehlivou exportní platformu i navzdory skutečnosti, že výrobní odvětví citlivá na výši nákladů se ve stále větší míře přesouvají do méně nákladných zemí jihovýchodní Asie. Výroba je v jihovýchodní Asie klíčem k trvalému růstu a předpovědi ohledně HDP na hlavu v Asii očekávají, že se zde tento ukazatel v příštích pěti letech zvýší o téměř 25 %. Čína (momentálně světová dvojka v HDP) a Indie (nyní na šesté pozici z hlediska HDP) by měly dosahovat až 30% míry růstu v regionu. Do roku 2020 přesáhne podíl výroby na HDP v 60 největších ekonomikách světa 20 %. V Číně bude výroba vytvářet úctyhodných 30 % HDP i v roce 2025.

Malajsie se propadla na třetí místo, protože se z nízkonákladové lokality stává výrobním centrem s vysokou hodnotou, nicméně zůstává mimořádně atraktivní a v regionu má nejvyšší počet kvalifikovaných pracovních sil.

Velká Británie se v žebříčku pro rok 2018 umístila na 31. pozici díky devalvaci libry po referendu o brexitu, která posílila poptávku po britském zboží v zahraničí. Výsledky vyjednávání o brexitu však mohou atraktivitu Velké Británie jakožto lokality obsluhující zbytek Evropy ohrozit, protože tvrdá hranice vůči zbytku Evropy by zvýšila ceny zboží a narušila celoevropské dodavatelské řetězce. V žebříčku atraktivity lokalit pro vyspělou výrobu, pokud se bere v úvahu pouze výroba vyspělých technologií, se Británie řadí na třetí místo po USA (1.) a Singapuru (2.), přičemž zbytku první desítky dominuje západní Evropa.

Do první desítky hodnocení patří Kanada (5. místo) a USA (6.). K atraktivitě těchto zemí pro výrobu přispívá zdravé podnikatelské prostředí, vysoce kvalitní infrastruktura a dostupnost kvalifikovaných pracovních sil. Nedávná oznámení společností Toyota/Mazda a Samsung ohledně dalších investic do nových závodů v USA vyvolávají naději na návrat výrobních aktivit zpět do země. Následně po zveřejnění podobného oznámení svého konkurenta, skupiny LG, společnost Samsung oznámila svůj záměr investovat 300 mil. dolarů do výstavby nového závodu na výrobu elektrospotřebičů v Jižní Karolíně.

Odpor prezidenta Trumpa k severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA) však vyvolává určitou nejistotu ohledně budoucí podoby dodavatelských řetězců v Severní Americe. Odstoupení USA od této dohody je nyní sice nepravděpodobné, ovšem pokud by k němu došlo, postihlo by výrobní odvětví v Mexiku a Kanadě.