Prodej bulharských aktiv společnosti ČEZ s sebou přináší další otázky (Ranní zpráva z akciového trhu)
Hlavní události
ČEZ investuje 900 mil. CZK do Temelína.
Michal Šnobr uvádí příklady z praxe, kde by se ČEZ mohl inspirovat při svém případném dělení.
Z prodeje bulharských aktiv společnosti ČEZ vyvstávají další dotazy ohledně financování transakce a dění v bulharské vládě.
PKN Orlen vypořádal nabídku dobrovolného odkupu akcií a vlastní tak 94 % akcií Unipetrolu.
Evropské akciové trhy budou dnes po otevření svůj směr teprve hledat.
Tento týden bude nabitý jak ekonomickými, tak politickými událostmi. Čeká nás vystoupení Maria Draghiho před Evropským parlamentem i vystoupení Jeromeho Powella před americkým kongresem. Únorová inflace v eurozóně i v Německu vykáže pravděpodobně mírný pokles. V následujících měsících však znovu nabere na tempu. Mírně zkoriguje i spotřebitelská důvěra v eurozóně. Naopak indikátor PMI bude revidován směrem nahoru. Spotřebitelské výdaje Američanů zřejmě v lednu vykáží mírný pokles a ohrozí tak optimistická očekávání ohledně pokračování 3% růstu HDP.
Výsledky hospodaření v USA dnes reportuje například energetická společnost Oneok. Na evropském kontinentu představí své výsledky mimo jiné italský výrobce pneumatik Pirelli či Bank of Ireland.
Société Générale zvýšila doporučení pro akcie německého výrobce elektřiny Eon na Koupit. Zároveň snížila doporučení na Držet pro španělského realitního developera Neinor Homes.
Obchodování na zámořských trzích
Americké trhy zakončily obchodní týden velmi hezkými zisky. Všechny hlavní akciové indexy tak uzavíraly obchodování v zelených číslech. Index Dow Jones získal 1,4 %, S&P 500 si připsal 1,6 % hodnoty a technologický Nasdaq si polepšil o 1,8 %. V rámci indexu S&P 500 se nejlépe vedlo sektoru utilit, který zhodnotil svoji kapitalizaci o 2,7 %. Následován byl dvojicí odvětví energií a informačních technologií, když si shodně polepšily o 2,2 %. Ostatní sektory si připsaly zisky mezi 0,8 až 1,7 %.
Asijsko-pacifický region ukončuje první obchodní den optimisticky a všechny hlavní trhy si připisují zisky. Regionální akciové indexy navyšují svoji tržní kapitalizaci v rozmezí 0,5 až 1,2 %. V rámci japonského indexu Nikkei 225, který získává 1,2 %, se nejlépe daří sektoru zdravotní péče (+2,4 %), dále telekomunikačním společnostem (+1,9 %) a trojici úspěšných uzavírají utility (+1,7 %). Není jediný sektor, který by dnes utrpěl ztrátu.
ČEZ v letošním roce plánuje investice na údržbu jaderné elektrárny Temelín ve výši 900 mil. CZK. To zahrnuje přibližně 60 investičních akcí, kam spadají modernizace, posilování bezpečnosti a zvyšování výkonu. Od zahájení provozu Temelína na jeho modernizaci ČEZ již investoval 18 mld. CZK.
Minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr uvádí jako příklady, u nichž by se ČEZ pří svém případném dělení mohl inspirovat, například telekomunikační společnost O2, z níž PPF vyčlenila společnost CETIN. Z energetické oblasti uvádí rozdělení německé RWE. V případě ČEZ by ale toto rozdělení nemělo změnit poměry mezi akcionáři a mělo by kopírovat současnou akcionářskou strukturu v obou entitách. Dá se očekávat, že tržně by vydělení části ČEZ prospělo regulovanému byznysu, který je uvnitř velmi složité struktury podhodnocený. Kritici namítají, že stát by mohl přijít o kontrolu v regulovaném ČEZ, hlavně v ceně distribuce. To ale není zcela pravda, poněvadž stát tento byznys již dnes ovládá prostřednictvím regulací a nepotřebuje tak mít 70% podíl. Dle Šnobra by stačil jen 35% podíl.
ČEZ v pátek podepsal smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv společnosti Inercom, která za ně zaplatí přibližně 8,2 mld. CZK. Redakci Lidových novin se podařilo zjistit, že část financí Inercomu přislíbila firma spojená s rusko-gruzínským miliardářem Paatem Gamgoneišvilim a celosvětovými kauzami Paradise Papers a Offshore Leaks. Jedná se o případy odhalující globální úniky peněz do daňových rájů. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že dozorčí rada ČEZ finanční zdroje bulharského Inercomu zkontrolovala. Ani po podpisu smlouvy však pochybnosti nemizí. V Bulharsku je odchod ČEZ hlavní politickou událostí, kvůli které v pátek rezignovala tamní ministryně energetiky Temenužka Petkovová.
Koncern PKN Orlen, majoritní vlastník Unipetrolu, po pátečním vypořádání nabídky dobrovolného odkupu akcií vlastní 94 % společnosti. Transakce proběhla za 380 CZK na akcii, PKN Orlen získal dalších 56,28 milionů akcií (tj. dalších 31 %) za celkové náklady 21 mld. CZK. I přes změny ve vedení PKN Orlen stále pokračuje ve svém plánu na plné ovládnutí Unipetrolu a stažení akcií z burzy. Nyní je již otevřená cesta k vytěsnění minoritních akcionářů.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Akcie v ČR:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?