Víkendář: Když odchod z EU prosazují cynici poškozující celou zemi…

Nekritičtí zastánci odchodu z Evropské unie, jako je třeba britský ministr zahraničí Boris Johnson, tlačí britskou vládu do tvrdého rozvodu s EU. Jörg Schindler z Der Spiegel tvrdí, že tato taktika ale hlavně ukazuje na jejich hluboký cynismus, který poškozuje celou zemi.

Johnson a jeho lidé dali před nedávnem jasně najevo, že čas brexitových ústupků je u konce. Když byla britská premiérka Theresa Mayová na setkání se zástupci EU, které mělo umožnit posun do další fáze celkového vyjednávání, zastánci tvrdého brexitu z taktických důvodů mlčeli. Zdálo se dokonce, že v britské vládě začali převažovat rozumnější lidé, kteří chtějí udržet úzké vazby s Unií i po odchodu.

Jenže konec vyjednávání se blíží a premiérka bude muset učinit řadu konkrétních rozhodnutí. Protiunijní skupiny tak začaly zvyšovat svůj tlak a zdá se, že jim jde pouze o jedno: Obnovení naprosté suverenity bez ohledu na to, jakou cenu za to země bude muset zaplatit. Jaksi ovšem zapomínají, že v roce 2016 se hlasovalo jen o tom, zda má Británie odejít z EU, ne o tom, jak má tento odchod konkrétně vypadat.

Zastánci tvrdého brexitu si tak diktují stále více podmínek včetně požadavků na opuštění společného trhu či deportace zahraničních zaměstnanců bez ohledu na to, že na nich závisí celá odvětví. Johnson a jemu podobní lidé jen neustále opakují, že Británie musí pryč, protože jinak nebude svobodná. A to i kdyby tato jejich představa o svobodě znamenala náraz do zdi v plné rychlosti.

Rozsah podobného cynického uvažování byl zřejmý ve chvíli, kdy se na veřejnost dostala analýza, která tvrdila, že Velká Británie utrpí rozsáhlé ekonomické škody bez ohledu na to, jak rozvod s EU konkrétně proběhne. Analýza tvrdí, že i kdyby se Londýnu podařilo vyjednat obrovské privilegium a země měla i nadále přístup na společný trh, ekonomika by trpěla ještě 15 let po brexitu.

Zastánci tvrdého brexitu ale na podobná varování reagovali s tím, že „vládní analýzy se vždy mýlí“. Někteří dokonce hovořili o konspiraci, čímž už se úplně přesunuli do světa Donalda Trumpa, který se řídí jen tím, jak by podle něj věci měly vypadat. A jak na analýzu reagovala Mayová? Ta pouze řekla, že jde o velmi předběžné odhady. Evidentně není dost silná na to, aby se postavila těm, kteří požadují odchod za každou cenu a kteří jí vyhrožují, že ji nahradí právě Johnsonem.

Britští bojovníci za svobodu, kteří se shromažďují kolem ministra zahraničních věcí, jsou hrdí na myšlenku „globální Británie“, která se rozletí po celém světě hned poté, co ji přestanou poutat bruselské řetězy. Dodávají si energii příběhy o tom, jak jejich země bývala velmocí, jejíž význam klesl jen díky tomu, že se dala do spolku s 27 málo významnými státy. Nezdržují se takovými detaily, že svět zatím o jejich zemi velký zájem nejeví nebo že dojednat obchodní dohody nahrazující ty, kterých dosáhla EU, bude nadlidský úkol. Pokud se ale z Británie nestane XXL verze Kajmanských ostrovů, přijde ekonomický úpadek, uzavírá Der Spiegel.

Zdroj: der Spiegel