EK: Růst české ekonomiky letos dosáhne 3,2 % a také eurozóny bude solidní

Evropská komise dnes zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 3,2 procenta z předchozích tří procent. Tempo růstu sice zpomalí z loňských odhadovaných 4,5 procenta, ekonomika však zůstává silná a zažívá hospodářský vzestup díky domácí poptávce, uvedla EK ve své dnešní prognóze.
 
Nadále se má zvyšovat i vývoz za podpory globální poptávky, což podle EK neutralizuje vliv silného dovozu na hrubý domácí produkt (HDP). Odhad na příští rok zůstal beze změny, HDP se má zvýšit o 2,9 procenta.

Loňský odhad růstu EK zlepšila z listopadových 4,3 procenta. Ekonomiku loni táhla podle komise hlavně soukromá spotřeba a investice. Trh práce se potýká s nedostatkem pracovních míst, což způsobuje růste mezd a zvyšuje spotřebu domácností. K celkovému růstu opět přispívají i investice.

Harmonizovaná inflace loni zrychlila na 2,4 procenta z 0,6 procenta v roce 2016, hlavně po růstu cen potravin a služeb. Rozhodnutí centrální banky loni v dubnu ukončit devizové intervence a následné zvýšení úrokových sazeb zřejmě zvýšily inflační tlaky na dovoz zboží a služeb. Letos by inflace měla podle EK zůstat na 2,4 procentech a příští rok se stabilizuje na dvou procentech.

Letos budou mít největší vliv na růst spotřebitelských cen opět ceny potravin a služeb. V první polovině roku by se měly zvyšovat i ceny energií.

Česká národní banka na počátku tohoto měsíce zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 procenta z 3,4 procenta odhadovaných v listopadu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,2 procenta z předchozích 3,1 procenta. Pro rok 2017 nechala ČNB odhad růstu na 4,5 procenta.

EU i eurozónu čeká solidní a trvající expanze...

Eurozóna i celá Evropská unie loni rostly nejrychleji za poslední desetiletí a i nadále je čeká solidní a trvající expanze. Tempo růstu sice letos v obou regionech mírně zpomalí na 2,3 procenta z loňských 2,4 procenta a v roce 2019 na dvě procenta, nadále však zůstane silné, uvedla EK. Nejnovější odhady představují zlepšení proti předchozí, listopadové prognóze.

V listopadovém výhledu EK čekala za rok 2017 zvýšení hrubého domácího produktu eurozóny o 2,2 procenta a EU o 2,3 procenta. V dalších letech mělo tempo zpomalit v obou regionech na 2,1 procenta a 1,9 procenta. K lepšímu hodnocení přispělo vyšší cyklické oživení v Evropě, kde se nadále zlepšuje situace na trhu práce a nálada, ale také silnější oživení globální ekonomické aktivity a obchodu, než se čekalo.

Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici upozornil, že evropská ekonomika se na počátku roku těší pevnému zdraví. "Eurozóna si užívá tempo růstu, které bylo naposledy zaznamenáno před krizí. Nezaměstnanost a deficity pokračují v poklesu a investice se konečně významně zvyšují. Ekonomický růst je také více vyrovnaný než před desetiletím, a za předpokladu, že uskutečníme chytré strukturální reformy a zodpovědnou fiskální politiku, může být také trvanlivější. Toto okno příležitosti k reformám nezůstane otevřené navždy: chvíle pro uskutečnění nezbytných ambiciózních rozhodnutí k posílení hospodářské a měnové unie je nyní," uvedl Moscovici v prohlášení.

Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla nadále zůstat tlumená. Na trhu je zatím dostatek volné pracovní síly, takže se nezvyšuje tlak na růst mezd. Celková inflace bude i nadále odrážet vývoj cen energií a očekává se, že se bude zvyšovat jen pozvolna. V eurozóně má letos inflace zůstat na loňské úrovni 1,5 procenta a příští rok zrychlit na 1,6 procenta. V EU má letos zrychlit na 1,9 procenta z 1,7 procenta loni. Ve 2019 zpomalí růst cen na 1,8 procenta.

Rizika nejnovější prognózy jsou převážně vyrovnaná. Ekonomický růst by podle EK mohl v krátkodobém výhledu překonat očekávání, což naznačuje současná optimistická nálada. Zpomalit růst však mohou výsledky jednání o odchodu Británie z EU, ale také geopolitické napětí a snahy některých zemí o větší ochranu vlastního trhu.

Eurostat ve svém rychlém odhadu na konci minulého měsíce uvedl, že HDP zemí používajících euro se v loňském roce zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let.