První Trumpův ochranářský úder míří na solár a na pračky

Čtyři roky. Tak dlouho by měla trvat americká cla na zahraniční solární panely a články, o kterých rozhodl prezident USA Donald Trump. Je to první pokus stavět obchodní překážky na ochranu domácího průmyslu, o kterém stávající pán Bílého domu hovořil během své prezidentské kampaně, postavené na hesle America First. A i když pro některé firmy - třeba utility s plány na výstavbu obrovských solárních parků - by jeho rozhodnutí mohlo být zásadní, někteří solárníci říkají, že mohlo být ještě hůř.

O chystaných obchodních bariérách zněla z Trumpovy administrativy dosud jenom silná slova a očekávání byla veliká. Největší světoví výrobci nicméně počítali s horším verdiktem než oněch 30 %, jaká je konečná výše dovozního cla. Americká komise pro zahraniční obchod v září konstatovala, že záplava levnější produkce poškozuje americké producenty panelů, a v říjnu doporučila 35% dovozní tarif. Společnost JinkoSolar Holding, což je největší světový výrobce solárních panelů a největší vývozce z Číny, se už nechala slyšet, že konečná situace je lepší, než se čekalo.

Již tak napjaté obchodní vztahy mezi USA a dalšími zeměmi včetně Číny by kvůli ochranářskému přístupu mohly být ještě napjatější a odvetná opatření na sebe nemusejí nechat dlouho čekat.

Komu to pomůže? A uškodí to Číňanům?

Rozhodnutí bude mít možná i několik vítězů. Už teď je jasné, že jedním z nich je společnost First Solar, mimo jiné i vzhledem k tomu, že některé svoje panely vyrábí ve Spojených státech. Analytik společnosti Vertical Group Gordon Johnson, který je už skoro chronickým medvědem v americkém solárním průmyslu, má na titul doporučení koupit a cílovou cenu 95 dolarů. V pondělí First Solar zavíral na 68,96 USD. V premarketu dnes akcie přidávaly přes 5 procent.

Dále tu jsou solárníci SolarWorld a Suniva, kteří cla po Trumpovi požadovali. Obě firmy uvažují o prodeji některých svých aktivit a nová cla by mohla zvýšit jejich tržní hodnotu.

Možná překvapivým vítězem by mohl být také závod na výrobu solárního zařízení Gigafactory americké Tesly, která kromě výroby elektroaut také instaluje střešní panely. Firma se už nechala slyšet, že je odhodlána rozšiřovat svoji domácí výrobu, a to i bez ohledu na rozhodnutí o clech.

To, co může opravdu překvapit, je ale fakt, že mezi možné vítěze Bloomberg počítá i samotné čínské výrobce. Ty jenom samotná představa o uvalení cel přinutila k úvahám o výstavbě továren v USA. Avizovaný záměr, totiž odradit asijské výrobce před dovozem do USA, by přitom nemusel vyjít.

„Některé společnosti uvažují o výstavbě v USA, ale 30 % zas tak moc výrazných není a od těchto plánů by se mohlo upustit,“ říká podle Bloombergu Jiang Yali, analytik Bloomberg New Energy Finance z Hongkongu. „Když vedle sebe postavíte výstavbu nové továrny v USA nebo v Jihovýchodní Asii, dovoz z Jihovýchodní Asie je pořád lepší varianta.“

Je faktem, že pro americké odvětví zelených energií jsou Trumpova cla dalším klackem pod nohy. Náklady na dovážené zboží se kvůli nim ale asi moc drasticky nezvýší. Trh je totiž v předešlé době začal zapracovávat do nákladů a ceny panelů tak už nějakou dobu rostou.

Clo na pračky trh setřásl

U soláru se nová ochranářská opatření nezastavují. Dalším dotčeným zbožím jsou pračky. V tomto případě prezident USA schválil dovozní clo, které se zastavuje až na 50 procentech. Trump tímto krokem reagoval na doporučení stejné americké komise z loňského listopadu poté, co si společnost Whirlpool si v minulosti stěžovala, že pračky od Samsungu a LG se v USA prodávají pod férovou tržní cenou. Zmíněná 50% výše ovšem platí pouze pro první rok a pro veškerý dovoz nad 1,2 milionu kusů. Pro import méně kusů do USA platí 20% dovozní clo a v následujících letech se navíc tarify snižují.

Číňané a Jihokorejci nejnovější krok sice odsoudili, trh ale obavy setřásl. Akcie LG Electronics se v Soulu dnes sice nejdříve propadaly, ztrátu ale později stáhly.

Zdroje: NYT, BBG