Rozbřesk: Povánoční pohádka o tom, proč silvestrovský forward již není, co býval

Kdo si myslel, že devizové a peněžní trhy dožijí od Vánoc do Silvestra v klidu, ten se šeredně zmýlil. Přísnější bankovní regulace v kombinaci se stovkami miliard natištěných peněz ze strany centrálních bank způsobila, že se rozklížila úroková arbitráž napříč měnami. V malých českých podmínkách to znamená, že krátké euro-korunové forwardy jsou úplně jinde, než byste je normálně hledali, a implicitní úrokové korunové sazby odvozené z měnových derivátů, za které lze “ukládat” přes konec roku (neplatí pro fyzické osoby), jsou aktuálně hluboce v záporu.

Příčin podivného chování peněžních, devizových a derivátových trhů je pravděpodobně více, ale ta hlavní spočívá v již tradiční sezónní anomálii odvozené od snahy bank udržet co nejnižší bilanci na konci roku. Silvestr je totiž den, ze kterého se vypočítávají odvody do tzv. rezolučního fondu (Single Resolution Fund), což je součást nové regulace EU. Nicméně fakticky lze tyto příspěvky chápat jako jakousi daň na vklady komerčních bank a odtud tedy plyne jejich motivace redukovat (či ji spíše nenavyšovat) bilanci na konci roku.

A jak s tím souvisí anomální chování eurokorunových forwardů? Subjekty spekulující na posílení koruny během intervenčního období ČNB drží stovky miliard korun, které dostaly za eura od naší centrální banky, mají problém teď na konci roku českou měnu uložit. A tak jí musí swapovat do eur přes deriváty - tzv. cross-currency swapy, což se ovšem rovněž prodražuje, neboť implicitní krátká eurová sazba je tak velmi vysoká (anebo korunová je hluboce záporná). Tyto implicitní sazby pak vstupují do tvorby měnových forwardů, což vysvětluje to, jak je možné, že forwardový kurz EUR/CZK na pár dní dopředu byl nižší než kurz spotový, ačkoliv priborové sazby jsou samozřejmě díky diferenciálu sazeb ČNB a ECB daleko výše než sazby Euriboru. Naopak u maturit, kde se již vliv rezolučního fondu (aneb konce roku) neprojevoval, se forwardy EUR/CZK chovají vcelku rozumně a jsou již zřetelně výše než spotový kurz.

Co z toho všeho plyne pro nejbližší dny? Předně po Silvestru čekejme, že ze situace okolo forwardových kurzů rychle hodí do normálu a měnové zajištění bude více odrážet úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami. Pokud jde o spotový kurz EUR/CZK, dá se očekávat, že řada institucionálních klientů (hedgeových fondů) se nebude obávat penalizace za úložky v korunách a začne se do české měny s novým rokem vracet.

CZK a dluhopisy

Koruna v průběhu včerejška smazala zisky, ke kterým přišla v průběhu posledních tří měsíců, a dokonce se na chvíli podívala za hranici 25,90 EUR/CZK. V průběhu noci sice opět nabrala sílu, nicméně je otázkou, na jak dlouho jí vydrží. Konec roku bývá ve znamení uzavírání pozic a vzhledem k „překoupenosti“ české měny nelze vyloučit v situaci slábnoucí likvidity vyloučit v podstatě nic.

Naproti tomu příliš se toho neděje na českém dluhopisovém trhu. Desetiletý výnos lehce zkorigoval k 1,50 % a příliš si nedělá z očekávaných požadavků ministerstva financí na financování z trhu. Pravdou je, že se MF nemusí nutně ucházet o peníze jen na českém trhu, ale v záloze si drží možnost emise eurobondu. Zvlášť když v příštím roce jeden takový benchmarkový bond končí. Přesto si nelze nevšimnout, jak aktuální nastavení výnosové křivky podceňuje plány ČNB se zvyšováním úrokových sazeb.

Zahraniční forex

Tak jako na koruně ovšem v daleko menší míře se před koncem roku dějí podivné věci i na kurzu eurodolaru. Výnosy amerických vládních dluhopisů včera dramaticky poklesly a zároveň dolar oslabil, takže se kurz eurodolaru dostal na téměř čtyřtýdenní maxima. I tady ovšem platí, že snaha komerčních bank optimalizovat své bilance rozklížila forwardové kurzy.

Dnes odpoledne je sice na pořadu dne vcelku zajímavé číslo v podobě amerického zahraničního obchodu za listopad (zpřesní odhad HDP za 4. kvartál), avšak budou to zřejmě sezónní anomálie spojené s koncem roku, které budou dominovat peněžním, derivátovým a zprostředkovaně i hlavním devizovým trhům.