Ztrácí Putinomika na síle?

Ruské ekonomice hrozí něco, co se za vlády prezidenta Vladimira Putina ještě nestalo: stagnace. Rusko je největším vývozcem energií na světě, jeho ekonomika ale schází na nedostatek investic. Putinův osvědčený růstový model, postavený na směrování příjmů z ropy a zemního plynu do domácí poptávky, se vyčerpává. Po dvou desetiletích růstu, přerušených dvěma recesemi, se někteří obávají, že pro zemi bude stále obtížnější vybřednout z apatie, napsala agentura Bloomberg.

Zotavování ruské ekonomiky po téměř dvouleté kontrakci se zadrhlo v posledním kvartálu. Hospodářský růst ve třetím čtvrtletí zpomalil na 1,8 procenta z 2,5 procenta v předešlých třech měsících. Tok investic se ve třetím čtvrtletí snížil na polovinu a nárůst průmyslové výroby se v říjnu zastavil. Banka Alfa přitom odhaduje, že 90 procent veškerých letošních kapitálových výdajů tvořily jenom tři velké státní projekty. Jedním z nich je projekt mostu mezi Ruskem anektovaným ukrajinským Krymem a ruskou pevninou.

„Chybějí zdroje,“ říká podle Bloombergu Oleg Vjugin, dlouholetý bankéř a někdejší první viceguvernér ruské centrální banky. „Když se nic neudělá, zůstane to příštích deset let ve stejném stavu“.

Důvodů je vícero, od úsporné fiskální politiky přes sporadické prosazovaní reforem po škrty v ropné produkci, které Rusko podniká v koordinaci s ropným kartelem OPEC a ve kterých bude pokračovat do konce příštího roku.

Šéf Kremlu má tento názor: Růst výkonnosti ruské ekonomiky, která se vzpamatovává z krize, závisí na zvládnutí dvou hlavních šoků: pádu cen ropy na světových trzích a zahraničních sankcí proti Rusku, prohlásil Putin na bilanční tiskové konferenci v Moskvě, kam si ho přišel poslechnout rekordní počet novinářů. Motorem hospodářského růstu země je podle Putina domácí spotřeba. Příznivě se projevuje oživení průmyslové produkce a pozitivní bilance zemědělství.

Během Putinových prvních dvou prezidentských mandátů v letech 2000 – 2008 byla situace jiná. Ceny ropy rostly, což ekonomice pomáhalo k průměrně 7procentní roční expanzi.

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že Rusko letos poroste o 1,8 procenta a v příštím roce o 1,6 procenta, tedy zhruba polovičním tempem než světová ekonomika.

Putin se již nechal slyšet, že příští rok v březnu bude usilovat o další šestiletý prezidentský mandát. Kandidovat tentokrát ale nebude za stranu Jednotné Rusko, ale jako nezávislý kandidát. Pokud volby vyhraje, mohl by se stát nejdéle úřadujícím ruským vůdcem od Josifa Stalina. Délkou vládnutí by tím přeskočil Leonida Iljiče Brežněva, v letech 1964–1982 nejvyššího představitele někdejšího Sovětského svazu, jehož úřadování se stalo synonymem pro hospodářskou stagnaci.

Zdroje: BBG, ČTK