ČR - inflace v říjnu výrazně akceleruje, 0,5% m/m resp. 2,9% r/r

Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje způsobilo zejména zvýšení cen zeleniny o 8,4 % vlivem vyšších cen plodové zeleniny o 35,0 %. Růst cen potravin byl též ovlivněn vyššími cenami ovoce o 6,0 %, vajec o 12,5 %, čerstvého másla o 5,6 %, sýrů o 1,3 %, jogurtů o 2,9 %, drůbežího masa o 1,8 %, čokolády a čokoládových výrobků o 3,1 %. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 2,4 % a obuvi o 4,6 %. V oddíle ostatní zboží a služby se zvýšily především ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 1,6 %. V oddíle doprava pokračoval růst cen pohonných hmot, který byl v říjnu 0,8 %.

Na snižování celkové cenové hladiny působil v říjnu především pokles cen v oddíle pošty a telekomunikace vlivem nižších cen telefonických a telefaxových služeb o 0,6 %. V oddíle zdraví se snížily ceny lázeňských pobytů o 4,2 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,8 % a ceny služeb o 0,1 %.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 2,9 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v září. Tento vývoj byl ovlivněn zejména zrychlením meziročního cenového růstu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny zeleniny přešly z cenového poklesu o 4,4 % v září v růst o 10,4 % v říjnu, ceny ovoce byly vyšší o 8,2 % (v září o 2,4 %), vajec o 36,4 % (v září o 25,8 %), nealkoholických nápojů o 4,3 % (v září o 1,6 %). V oddíle odívání a obuv ceny oděvů prohloubily svůj pokles na -1,9 % (z -0,3 % v září) a ceny obuvi zpomalily růst na 2,5 % (ze 3,6 % v září).

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v říjnu nadále největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly o 6,1 %, masa o 4,9 %, mléka o 11,4 %, sýrů o 12,7 %, jogurtů o 13,1 %, čerstvého másla o 50,7 %, rostlinných a ostatních tuků o 14,4 %. Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny čistého nájemného o 2,9 %, vodného o 1,2 %, stočného o 0,4 %, elektřiny o 0,3 %. Vliv na zvýšení cenové hladiny měly též ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 7,2 % a ceny ubytovacích služeb o 1,7 %. Růst cen pokračoval také v oddíle doprava vlivem vyšších cen pohonných hmot o 2,6 %.

Na meziroční snižování cenové hladiny působily nižší ceny v oddíle odívání a obuv (o 0,9 %). Pokles cen pokračoval v oddíle pošty a telekomunikace v důsledku snížení cen telefonických a telefaxových služeb o 1,8 %. V oddíle bydlení byly nižší ceny tepla a teplé vody o 2,3 % a ceny zemního plynu o 0,8 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,7 % a ceny služeb o 3,2 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 102,7 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 2,3 %.

Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)¹⁾28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v září 1,8 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v srpnu. Nejvíce vzrostly ceny v Litvě (o 4,6 %) a v Estonsku (o 3,9 %) a nejméně na Kypru (o 0,1 %). Na Slovensku cenový růst v září zrychlil na 1,8 % z 1,6 % v srpnu. V Německu byly ceny v srpnu i v září vyšší o 1,8 %. Podle předběžných výpočtů vzrostl v říjnu HICP v ČR meziměsíčně o 0,5 % a meziročně o 2,8 %. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za říjen 2017 je 1,4 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)

* * *

Od ledna 2018 budou indexy spotřebitelských cen počítány na základě nově zavedené klasifikace ECOICOP (evropská klasifikace individuální spotřeby podle účelu), která zavádí do spotřebního koše detailnější členění. K této změně dochází dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/792. Struktura publikovaných indexů zůstane zachována.

Od ledna 2018 budou zároveň indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které budou vycházet z výdajů domácností v roce 2016. Nově vypočítávané indexy budou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím bude zajištěno pokračování této časové řady, ze které budou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).