Česká inflace na lokálním maximu, nezaměstnanost na minimu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Americký ekonomický kalendář je v tomto týdnu spíše lehčí, pozornost trhů se bude ubírat k americkému Kongresu, kde bude probíhat diskuse nad balíčkem daňových změn. Z Evropy se dočkáme představení prognózy Evropské komise a prvního ohodnocení fiskální pozice evropských zemí pro rok 2018. Z dat očekáváme potvrzení předběžných PMI. Ta indikují růst ekonomiky eurozóny během Q4 17 o 0,6 % q/q. Česká inflace se v říjnu přiblížila horní hraně tolerančního pásma. V dalších měsících budou inflační tlaky mírně polevovat. K 2% cíli se inflace vrátí až koncem příštího roku. Česká nezaměstnanost zůstane rekordně nízká. Zářijová data z reálné ekonomiky potvrdí zrychlení ekonomické aktivity po slabých prázdninových měsících.

Evropské PMI implikují růst eurozóny o 0,6% q/q během Q4 17

Po nečekaně silných německých podnikových objednávkách za srpen očekáváme za září korekci tohoto vývoje. Přes pokles domácích i zahraničních objednávek, který bude dnes vykázán, ale zůstane dlouhodobější trend příznivý. Data tak indikují robustní aktivitu v německém průmyslovém sektoru pro závěrečné čtvrtletí letošního roku.

Finální data říjnových PMI by měla přinést mírnou vzestupnou revizi již publikovaných rychlých odhadů. Solidní ekonomická aktivita by měla být patrná ve většině evropských zemí, pouze ve Španělsku se obáváme negativního dopadu turbulencí v Katalánsku. Finální PMI by měl být konzistentní s růstem eurozóny během Q4 17 o 0,6 % q/q, tedy o desetinu nad naším odhadem. Za celý letošní rok by si tak eurozóna mohla polepšit o 2,2 %, pro příští rok čekáme 1,8 %.

Dnes se koná zasedání Euroskupiny, které by mělo připravit agendu Euro summitu. Ten se bude konat 15. prosince. Cílem dnešního jednání bude připravit půdu pro dokončení projektu bankovní unie a prodiskutovat další množnosti v oblasti fiskálních pravidel. Probírat se může možnost vzniku Evropského měnového fondu či rozpočtu eurozóny. Evropská centrální banka dnes oznámí reinvestiční strategii pro období od 6. listopadu.

Zářijová průmyslová výroba v Německu zřejmě poklesla o 0,3 % m/m a nepatrně zkorigovala srpnový vzestup o vysokých 2,6 %. Meziroční dynamika tak dále lehce zrychlila na 4,8 % ze srpnových 4,7 %. Výsledek potvrdí solidní růstové momentum, které by se mělo přenést i do závěrečného čtvrtletí. Námi očekávaný růst o 0,5 % q/q pro obě čtvrtletí druhého pololetí tak nakonec může být podhodnocený.

Evropská komise zveřejní aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Důležitost této prognózy spočívá v tom, že bude brána jako základ pro hodnocení fiskálních politik jednotlivých zemí pro rok 2018. Ve srovnání s dubnovou prognózou očekáváme výrazné vylepšení letošního výhledu (z dubnových 1,7 % směrem k naší prognóze ve výši 2,2 %), pro rok 2018 by se růstová prognóza neměla nijak výrazně odchylovat od námi očekávaných 1,8 %, což je i tržní konsensus. Problémy s dodržováním fiskálních pravidel budou zřejmě mít Belgie, Francie, Itálie a Portugalsko.

Dynamika německého zahraničního obchodu by měla zůstat ke konci roku slušná. Za samotné září sice exporty meziměsíčně klesly a dovozy se lehce zvedly, celkový přebytek bilance se ale oproti srpnu zvýší. Externí poptávka zůstává silná, což je příslib pro udržení růstového momenta německé ekonomiky i ve zbytku letošního roku. 

Americká spotřebitelská důvěra by měla v listopadu dále vzrůst. Za poslední tři měsíce si polepšila již o více než sedm bodů, když se na tomto vzestupu podílela především komponenta očekávání. Americké domácnosti věří v další zlepšováni na trhu práce – snížení nezaměstnanosti i zvyšování výdělků.

Lepšící se předstihové indikátory naznačují více než solidní výsledek zářijové průmyslové výroby ve Francii, a to primárně v oblasti zpracovatelského průmyslu. Dařit by se mělo i energetickému průmyslu. Zářijové číslo je základ pro vzestup francouzského průmyslu o 0,7 % q/q během závěrečného čtvrtletí letošního roku.

Kurzový vývoj eura vůči dolaru je nečekaně klidný

Vývoj kurzu eura vůči dolaru byl v uplynulém týdnu nezajímavý, když se držel v podstatě stabilní v úzkém pásmu těsně nad hladinou 1,16 USD/EUR. Na tyto úrovně se kurz dostal po jednání ECB v předchozím týdnu. Společná evropská měna doplatila na celkově holubičí výstup a prodloužení programu odkupu aktiv (i když v menším objemu).

Tento týden potvrdil, že i když se evropské ekonomice daří, inflaci nevidíme. Podle předběžných dat rostla ekonomika eurozóny během Q3 17 o 2,5 % a překonala tak tržní očekávání. Ačkoliv zatím neznáme strukturu, domníváme se, že růst stojí na více nohách. Silný trh práce (míra nezaměstnanosti v Německu byla potvrzena na minimu od znovusjednocení, za celou eurozónu je poprvé od roku 2009 pod 9 %) se podepisuje na vysoké spotřebitelské důvěře (za říjen na desetiletém maximu) a ochotě spotřebitelů utrácet. Dobrá nálada ale panuje i v podnikatelském sektoru, kde se začíná investovat. Celkově příznivá situace v celé globální ekonomice pak nahrává i pozitivnímu příspěvku čistých exportů. Předběžná inflační čísla za říjen ale zklamala. Meziroční dynamika zpomalila z 1,5 % na 1,4 %, jádrová inflace se dokonce snížila o dvě desetiny procentního bodu na pouhých 0,9 % y/y.

Impuls nejobchodovatelnějšímu měnovému páru nepřinesly ani americké události. Komuniké zveřejněné ve středu večer po dvoudenním jednání FOMC v zásadě nijak nepřekvapilo a potvrdilo správnost očekávání ohledně zvýšení dolarových sazeb na zasedání 13. prosince. Centrální bankéři vidí hospodářský vzestup americké ekonomiky jako solidní přesto, že poslední data byla ovlivněna několika silnými hurikány. Pravděpodobnost zvýšení sazeb na prosincovém zasedání vypočtená z cen tržních instrumentů (Fed funds futures) přesahuje 92 %. Páteční data z amerického trhu práce za říjen přinesla smíšené signály. Počet nově vytvořených pracovních míst sice mírně zaostal za očekáváním, zhruba ve stejném rozsahu byl ale vylepšen výsledek za předchozí měsíc. Míra nezaměstnanosti nečekaně klesla o desetinu procentního bodu na 4,1 %, naproti tomu vůbec nerostly průměrné hodinové výdělky.

Zářijová data dají zapomenout na slabé prázdninové hodnoty

Září by mělo být ve znamení návratu dynamiky do české ekonomiky po slabších prázdninových měsících. Průmyslová produkce zaznamenala jisté oživení již v srpnu, i když část automobilového průmyslu ještě čerpala celozávodní dovolené. I bilance zahraničního obchodu se dostala z červených čísel. Příznivé trendy podle nás v září pokračovaly. Čísla z Německa i z celé eurozóny jsou povzbudivá a slibují další růst zahraniční poptávky. Posiluje ale i domácí poptávka. Veřejné investice se probudily a podmínky pro soukromé investice zůstávají i nadále velmi příznivé. I přes meziročně nižší počet pracovních dní tak růst průmyslové produkce podle našeho odhadu dosáhne 4,1 % y/y. Vysoká zaměstnanost a růst mezd se odrazí ve vysokých číslech zářijových maloobchodních tržeb.

Polská centrální banka ponechá svou klíčovou úrokovou sazbu nezměněnou na 1,5 %. Centrální bankéři budou mít k dispozici novou inflační prognózu. Ta by mohla vést k tomu, že někteří členové MPC přijdou s jestřábí rétorikou. Na současné politice „počkáme a uvidíme“ by se nic měnit nemělo. Nadále očekáváme, že ke zvýšení sazeb polská centrální banka během H1 18 nepřistoupí.

Pokles nezaměstnanosti pokračoval v Česku i v letních měsících ekonomickému zpomalení navzdory. Podzimní měsíce pak znamenají nejen návrat růstové dynamiky do ekonomiky, ale z pohledu trhu práce i příznivé sezónní faktory. Za samotný říjen tedy předpokládáme další pokles podílu nezaměstnaných na 3,7 % ze zářijových 3,8 %. Nicméně to bude těsný výsledek a tento ukazatel by mohl klesnout dokonce o dvě desetiny procentního bodu.

Meziroční dynamika české inflace v říjnu podle našeho odhadu zrychlila na 2,8 % a přiblížila se horní hranici tolerančního pásma ČNB. Nicméně se domníváme, že meziroční cenový růst již dosáhl svého vrcholu a vysoká statistická základna z loňského roku ho od listopadu začne snižovat. V průběhu příštího roku se bude postupně přibližovat dvouprocentnímu cíli centrální banky. Cenová hladina v říjnu podle nás v průměru vzrostla o 0,5 % m/m i díky sezónnímu zdražování bot a oblečení. Hlavním tahounem však zůstává mzdový růst. Další nárůst cen jsme zaznamenali také v kategorii potravin. Živočišné produkty jako máslo, sýry nebo vajíčka jsou stále dražší. Ceny se zvyšovaly také na čerpacích stanicích, když ceny pohonných hmot stouply v říjnu o 0,8 % m/m. Odhad ČNB je dokonce ještě o desetinu výše, když prognóza z dílny ČNB předpokládá 2,9 % y/y. Pro listopad už ale centrální bankéři stejně jako my čekají desinflaci, a to na 2,6 %.

Silná zářijová produkce polských průmyslníků je příslibem, že se to odrazilo i ve výraznější exportní aktivitě. A i když silná spotřebitelská poptávka nasává dovozy, ve finále by měl být zaznamenán ve srovnání se srpnem výrazně vyšší přebytek v zahraničním obchodě. I díky úspěchu polských exportérů by se měl srpnový deficit běžného účtu proměnit za září v přebytek. S očekávaným oživením investic a tlakům na dovozy očekáváme pro zbytek roku spíše deficitní vývoj zahraničněobchodní bilance.

Na koruně se po zvýšení sazeb vybíraly zisky

Z pohledu české měny nebyl minulý týden příliš úspěšný. Zatímco maďarský forint v celotýdenním hodnocení stagnoval, polský zlotý si dokonce nepatrně polepšil, česká koruna ve finále oslabila. Kurzový vývoj byl ale v průběhu týdne poměrně volatilní. Po první polovinu týdne koruna posilovala a postupně se dostala na dohled hladiny 25,50 CZK/EUR. V trendu ji podporovala očekávání, že by ČNB mohla utáhnout svou politiku o něco výrazněji, než o standardních 25 bb. Trh též ocenil nečekaně vysoké říjnové PMI. Vysoká průmyslová aktivita je příslibem opětovně silného hospodářského růstu v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Zlepšení situace v závěru třetího čtvrtletí potvrdila i páteční statistika zářijové bilance zahraničního obchodu. Přebytek byl dokonce meziročně vyšší, vývozy stouply oproti loňskému září o téměř 6 %. Podrobnější komentář k výsledkům zahraničního obchodu za září naleznete na http://bit.ly/2zfC456.

ČNB nakonec nepřekvapila a zvedla svou klíčovou sazbu o 25 bb na 0,50 %. Opatrný výhled centrální banky předpokládající pro příští rok pouze necelé dvojí zvýšení sazeb, přiměl investory k výběru zisků. Výsledkem bylo oslabení koruny až k 25,75 CZK/EUR bezprostředně po skončení čtvrteční odpolední tiskové konference guvernéra Rusnoka. Podrobněji jsme výsledek čtvrtečního jednání bankovní rady ČNB diskutovali zde http://bit.ly/CNB4Q17CZ.

Náš výhled na úrokové sazby je ve srovnání s ČNB agresivnější. Nadále tak platí naše prognózy týkající se úrokových sazeb i měnového kurzu prezentované v aktuálním vydání Ekonomických výhledů (http://bit.ly/ceo4Q17). Předpokládáme, že ČNB bude zvyšovat sazby tempem jedno zvýšení za kvartál. V průběhu příštího roku tak čtvero zvýšení posune repo sazbu ČNB až k 1,50 %. Ve výhledu pro nadcházející týdny očekáváme opětovné testování hladiny 25,50 CZK/EUR. Efekt „konce roku“ a částečné uzavírání pozic ze strany některých investorů může podle nás znamenat mírné oslabení koruny do oblasti kolem 25,70 CZK/EUR. Během příštího roku ale koruna dále posílí a dostane se pod 25 CZK/EUR.