Ekonomové vzkazují Donaldu Trumpovi: Teď není správný čas na změny daní

Donald Trump a jeho daňová reforma. Jak á vlastně je? Dokument na devíti stránkách navrhuje snížit sazby pro fyzické, ale i právnické osoby, což by vedlo ke zjednodušení daňových zákonů zrušením většiny odpočtů a snížením počtu daňových pásem. Jistě, návrh má své příznivce i odpůrce, kteří snášejí argumenty pro a proti, ale důležitá otázka dosud nebyla zodpovězena. Totiž, zda je skutečně správný čas na daňové změny v USA?

Hozenou rukavici proto zvedl zpravodajský deník CNN.com a snažil se přinést odpověď na uvedenou otázku. Americká ekonomika a trh práce vypadají nyní zdravě. Podle CNN.com chce ale prezident Trump „drahou operací“ přinést lepší výsledky. Pro připomenutí – data o ekonomice USA z minulého týdne uvedla, že HDP země rostlo o 3 %, nezaměstnanost činí jen 4,2 %, což je nejnižší údaj za 16 let Spotřebitelské sentimenty se v říjnu zvýšily na úroveň, které statistiky neuvedly od počátku roku 2004. Jenže - navzdory zjevné síle americké ekonomiky nedávno Donald Trump na Twitteru slíbil „největší daňové změny“ v historii USA a dodal: „My to potřebujeme!"

Modernizace starých pořádků vesrsus realita

Podle zjištění CNN.com jsou slova prezidenta Trumpa o tom, že prosadí daňovou reformu, která modernizuje zastaralý daňový systém, zavede daňové úlevy jednotlivcům a podnikům líbivá, ale ekonomové varují před tím, že s největší pravděpodobností budou zaplacena zvýšením zadluženosti Spojených států amerických. „I když se o podobnou změnu v daňových zákonech žádný jiný prezident v moderní ekonomické historii země nepokusil, zdá se to být úplně zbytečné,“ citoval deník CNN.com Chrise Rupkeyho, hlavního finančního ekonoma MUFG Union Bank. A důvod? Právě výše zmiňovaná makro ekonomická data. S nezaměstnaností na úrovni 4,2 % není totiž prý reálné, že snížením daní se podaří stimulovat ekonomiku.

Snížení daňových sazeb, financované z deficitu státního rozpočtu, je dle politicko-ekonomických zkušeností, obvyklé v době, kdy je ekonomika slabá. Dokládá to nejen uvedený postup prezidenta Obamy v roce 2009 během Velké recese, či postup prezidenta George W. Bushe při poklesu v roce 2001. Ekonomové říkají, že snížením daní se nyní potřebné impulsy nezískají, neboť ekonomika USA není v recesi. Problém totiž je, že až nastanou další recese, nebudou mít úřady v důsledku snížení sazby daně z příjmů právnických osob na 20 % z dnešních 35 % dostatek možností k řešení ekonomického poklesu.

Změna daní přinese propad daňových výnosů 

Americké Centrum daňové politiky odhaduje, že daňová revize, kterou Donald Trump navrhuje, může během deseti let snížit federální daňové výnosy o 2,4 bilionu dolarů a během dalších deseti let o 3,2 bilionu dolarů. Státní dluh USA je nyní na 77 % HDP a má pokračovat v růstu. Podle již citovaného Chrise Rupkkeyho je proto plán snižovat daně v USA nezodpovědný a rizikový. A to i přesto, že prezident se snaží nižšími daněmi zřejmě odstranit nechuť firem a fyzických osob utrácet.

Je také pravda, že daňová reforma je obdivuhodným cílem, bez ohledu na to, jak rychle ekonomika roste. Daňová reforma, která je zaměřena na zefektivnění zastaralého a nepřehledného daňového systému, je odlišná a mnohem méně nákladná než daňové škrty. CNN říká, že někteří ekonomičtí odborníci se domnívají, že úsilí o reformu daňového systému nebude úspěšné a selže, jakmile budou podrobnosti daňových změn zveřejněny 1. listopadu. Podle některých odhadů by případné snížení daní zvedlo HDP pouze o 0,5 %, což by znamenalo, že růst v roce 2018 bude 2,8 %. Jiné odhady počítají s tím, že snížení sazby daně z příjmů právnických osob a okamžité, či rychlejší odpisy investic, by mohlo zvýšit HDP země až o 3 – 5 % a také zvýšit mzdy.

Podle ekonomů je sice možné, že daňová reforma by mohla zvýšit platy, ale růst mezd by se neměl urychlit o významnou částku. Naopak by mohlo dojít k nastartování růstu inflace a rizika přehřátí ekonomiky. To by pak mohlo přimět americký Fed k dalšímu zvyšování úrokových sazeb tak rychle, že by došlo k „ vykolejení“ akciového trhu a zatížení firem a spotřebitelů s vyššími náklady. A to je jen prý krůček k tomu, aby se nechtěná ekonomická spirála začala otáčet.