Jak Seattle dostal své občany do autobusů

Téměř každé velké americké město pozoruje propad objemu městské autobusové dopravy. Seattle je ale výjimkou.

Největší město státu Washington na severozápadě USA šlo v letech 2010 až 2014 proti všeobecnému trendu. V roce 2015 dojíždělo do práce autobusem 78 tisíc jeho obyvatel, tedy každý pátý. Loni došlo k nárůstu o dalších 4,1 procenta, uvádí portál CityLab.com.

Autobusová doprava je klíčovým faktorem ke snižování emisí škodlivých plynů nejen v Seattlu, ale i v jeho širším okolí. Podle tamního dopravního podniku King County Metro je doprava zodpovědná za polovinu emisí skleníkových plynů v celém státě Washington. Přitom provoz autobusů sníží až čtyřikrát více emisí, než kolik sám vyprodukuje, v porovnání s tím, kdyby veškerá doprava ve městě byla obsloužena pouze osobními automobily. Do konce příštího roku mají být navíc veškeré autobusy vybaveny hybridním nebo elektrickým pohonem.

Autobusové koridory

Co se tedy v Seattlu, městě dříve proslulém dopravními zácpami, stalo? Na jedné z hlavních tříd je jediným dopravním „problémem“ proud autobusů. Žádný jiný dopravní prostředek do koridoru, který začíná na Třetí Avenue, nemá povolen vjezd. Kromě toho, že se pak autobusy pohybují po městě rychleji, využívají jejich řidiči také neobvyklý způsob pro obsluhování jednotlivých zastávek. Dalo by se to označit jako „klouzavý zastávkový systém“.

Spočívá v tom, že některé autobusy zastavují jen na některých zastávkách, a tak je hromadná doprava poměrně pružná. Obzvláště když autobusy nemusejí kličkovat mezi kolonami osobních automobilů. „V dopravní špičce je v ulicích autobusů opravdu hodně,“ říká Adelita Ortizová, jedna z řidiček seattleského podniku King County Metro. „Ale když nestavíme všichni na všech zastávkách, je to o něco snazší. Když někdo vyjíždí ze zastávky, dáváme přednost, aniž by se tím doprava zpomalovala,“ dodává.

Ortizová, která už sedí za volantem autobusu skoro sedmnáct let, si pamatuje i časy, kdy doprava ve městě pravidelně kolabovala. „Ještě, než vznikly prioritní autobusové linky, stáli jsme pravidelně v dopravních zácpách. Autobusy byly přeplněné lidmi a světelnou křižovatku jsme zvládli projet až na pátý nebo šestý cyklus semaforu,“ vzpomíná řidička. Často se prý stávalo, že autobusy otvíraly dveře cestujícím i mimo zastávky, protože bylo rychlejší dojít do cílového místa pěšky.

Maličkostmi k velkým výsledkům

Od roku 2010 v Seattlu přibylo přes 45 tisíc nových pracujících, z nichž téměř polovina do práce cestovala nějakou formou hromadné dopravy. Jen asi každý dvacátý nepřestal jezdit osobním vozem. „Doprava v Seattlu značně narostla, stejně jako množství cestujících,“ poznamenává Ortizová. Koridory pro městské autobusy a ostatní přidané prvky hromadné dopravy prý její práci značně usnadnily.

Rozvíjet autobusovou dopravu ovšem není vždy jednoduché. Podle Scotta Kublyho, ředitele seattleského dopravního odboru, vylepšování dopravního systému často znamená vyřešit i zdánlivé maličkosti. „Nemůžeme se soustředit jen na velké projekty dopravních koridorů. Často je nutné postupovat věnovat úsilí maličkostem, které pak vedou k tomu, že celý systém funguje lépe,“ říká Kubly.

Kublyho úřad spolu s dopravcem King County Metro identifikovaly slabá místa v dopravním systému Seattlu, kde se doprava často zpomalovala. U mnoha křižovatek se ukázalo, že je nutné zvětšit kapacitu některých pruhů, jež byly přeměněny na tranzitní. Prioritní autobusy tak nemusely popojíždět za těmi, které stavěly na každé zastávce. Podařilo se tak na každé míli ušetřit zhruba devadesát sekund dojezdového času.

Spokojení občané

Jinde město přistoupilo k více tradičnímu řešení neutěšené dopravní situace. A to tím, že přidalo několik takzvaných zastávkových mysů – míst, kde zastávka stojí mimo silniční pruh. Kromě toho se také rozšířil počet vyhrazených pruhů pro autobusy v dopravní špičce, nebo ostrůvků, které usnadňují nástup a výstup cestujících. Všechna opatření dohromady vedla ke značnému zrychlení autobusové dopravy.

S kuriózním řešením přišel Kublyho úřad také v místech, kde sídlí technologický gigant Amazon. V jízdě po vyhrazených pruzích, které patří městu, se střídají městské autobusy s autobusy podniku King County Metro. „Tyto malé krůčky pak znamenají, že lidé v konečném součtu ušetří mnoho cenného času,“ říká Kubly.

Seattleské změny v dopravním systému byly podle odborníků zajímavé a velmi důležité. Občané jsou s nimi dokonce natolik spokojení, že před třemi lety jich 60 procent hlasovalo pro zvýšení daně z prodeje osobních vozů. Díky tomu do rozpočtu Seattlu putuje ročně 45 milionů dolarů navíc na financování autobusové dopravy. Její objem se tak do dnešní doby zvýšil o 15 procent. Ale to není vše. Do rozšíření kapacity veřejné dopravy v Seattlu a jeho okolí má jít v nejbližší době 54 miliard dolarů.

-usi-

Příspěvek Jak Seattle dostal své občany do autobusů pochází z Ekonomický deník