Wall Street „slaví“ 30 let od největšího burzovního krachu

Říjen historicky patří mezi měsíce, kdy na akciových trzích opakovaně došlo k rozpoutání davové prodejní paniky. Mezi osudové roky můžeme zařadit především 1929, 1987, ale také 2008. Z dvaceti největších mezi-denních procentuálních propadů indexu DJIA až devět z nich připadá právě na říjen.

Dnes je tomu přesně 30 let od propuknutí největší burzovní paniky v dějinách Wall Street. Píše se 19. říjen roku 1987 a akciové trhy v Asii zahajují pondělní seanci mohutnými výprodeji. Prodejní panika se šíří přes Evropu a při úvodním zazvonění na newyorské burze již akciové indexy otevírají s až 9% ztrátou. Kumulací automatických prodejních pokynů a vystupňováním hysterie se propady v průběhu dne prohlubovaly. Jen málokoho by napadlo, že do té doby rekordní pokles indexu DJIA z 28. října 1929 o 12,82 % bude jen slabým odvarem toho, co akciové trhy potká během Černého pondělí. Index DJIA nakonec uzavíral o 22,61 % níže a překonal tím veškeré nejčernější černé scénáře.

K rozpoutání masivní burzovní paniky vždy dochází při určité souhře fundamentálních a zejména technických i psychologických faktorů, kterých je celá řada, a jsou mezi sebou navíc vzájemně propojené. V dnešním článku ale nechci ani tak rozebírat faktory a samotné potenciální spouštěče, jako atmosféru, která tomu vždy předcházela. Jak v roce 1929, tak v roce 1987 panovala na Wall Street extrémně optimistická nálada. Nutno podotknout, že toto optimistické naladění bylo zaznamenatelné i jen pouhých pár dní před osudným krachem – vrcholu bylo na indexu DJIA v obou těchto letech dosaženo v září. Akciové společnosti generovaly rekordní zisky a ekonomika šlapala na plné obrátky. Průmyslovým odvětím a novým technologiím byla předpovídána zářivá budoucnost stejně jako nepřerušenému růstu cen akcií na burze.

Dnes je rok 2017 a akciové trhy oplývají obdobně pozitivním sentimentem. Ten je patrný zejména na technologických titulech a odvětvích spojených s průmyslem v oblasti elektromobilů. Investoři ve vidině zářivé budoucnosti tohoto odvětví nakupují akcie Tesly a akcie společností na ně navazující. Již se ale neohlížejí na cenu, kterou za akcie Tesly a další „revoluční“ společnosti platí – mimo tento sektor jsou to například také akcie Netflix či Amazon. Z pohledu ceny akcie a tržeb na akcii investoři platí za Teslu 15násobně více než za akcie General Motors (GM) a 18násobně více než za akcie Fordu (F). To by indikovalo silný růst volných cash flow a počtu prodaných automobilů, ovšem ani v jednom z těchto parametrů Tesla uvedené společnosti ani zdaleka nepřekonává a v nejbližších letech ani nebude. Dnes jsou akcie Tesly trhem ohodnoceny jako druhá největší automobilka obchodovaná na NYSE, přestože vyrábí jen naprostý zlomek toho, co největší lídři na trhu. Nutno podotknout, že přestože má společnost růstový potenciál, jedná se o velmi rizikový a nejistý projekt, který by měl být oceněn nižšími valuacemi než zavedené společnosti v odvětví, nikoliv opačně. Tržby Tesly by totiž musely růst 14% tempem ročně po dobu 20 let nebo 20% tempem ročně po dobu 15 let či 30% tempem ročně po dobu 10 let jen aby se dostaly na úrovně tržeb Fordu. To všechno jsou velmi nereálné scénáře s velmi nízkou pravděpodobností. Navíc je třeba počítat s tím, že pokud by se tyto nepravděpodobné scénáře skutečně naplnily, Tesla bude pouze přibližně stejně oceněná, jako je dnes Ford, který pro akcionáře generuje přiměřenou návratnost. Akcie Tesly si tedy v současné době může koupit jen úplný hlupák, který sází na to, že v budoucnu bude existovat ještě více mnohem větších hlupáků, kteří akcie koupí za ještě větší cenu. Tato „investiční strategie“ může být po určitou dobu profitabilní, jako tomu ostatně v minulých měsících bylo, ale pokud by tyto akcie měly být drženy dlouhodobě, investice se nakupujícímu nikdy nemůže vrátit a pokud náhodou ano, bude silně pod benchmarkem s anualizovanou návratností blížící se nule.

Tesla je jen malý příklad toho, kam spekulativní mánie na akciovém trhu dospěla. Lidé věří na silné příběhy (i když s nejistou budoucností) a již se neohlížejí na cenu, kterou za akcii platí. Ta je však pro dlouhodobou návratnost investice klíčová. Obdobná absurdní ocenění byla k vidění také v devadesátých letech a na zlomku roku 2000 v technologickém sektoru – co přišlo poté, víme. Je celkem jedno, co burzovní paniku rozpoutá. Zda to bude vystřízlivění z vývoje sektoru elektromobilů a pád akcií Tesly, nějaká nepředvídatelná negativní ekonomická událost či cokoliv jiného. A ačkoliv je za současného stavu extrémně nízké volatility a neutuchajícího růstu cen akcií pro někoho nepředstavitelné, že by v příštích pár dnech na trhy dorazila prodejní panika, ona stejně přijde. To není můj subjektivní názor, ani nějaká šílená předpověď z křišťálové koule, ale zákon, který plyne z povahy akciových trhů a chování investorů. A pokud už někdo zastává investiční filosofii Warrena Buffetta, že nakupuje akcie a už je nikdy neprodává, měl by se při nejmenším vyvarovat výstředním akciím typu Tesly, Netflix či Amazon.

Pavel Šafařík
Sagefin.cz