Politico: V Evropě by měl Trump největší šanci na zvolení v ČR, Itálii a Rusku

Donald Trump prý není pro většinu Evropanů jejich šálkem čaje (nebo jiného oblíbeného nápoje). Podle Pew Research Center je jeho popularita nízká po celém světě a jen asi 22 % lidí věří tomu, že bude podnikat ty správné kroky. U Evropanů je to přibližně pětina a do tohoto čísla jsou započítáni i trumpofilové z Ruska.

Tato čísla ale nevyprávějí celý příběh. Trump je pro své podporovatele synonymem pro sílu a charisma, pro své protivníky zase synonymem arogance a netolerance. Jádrem jeho politiky by mělo být omezování volného obchodu a otevřených hranic, je skeptický vůči regulaci a pečovatelskému státu, svou zemi klade na první místo. A to vše nachází v Evropě více fanoušků, než by si evropské elity přály.

My jsme sestavili index, který by měl měřit míru úspěchu, kterou by Trump mohl teoreticky slavit v jednotlivých evropských zemích. Tento index odráží proměnné, jako je touha po změně, po silném vůdci, negativní postoj ke svobodným médiím či nesouhlas s vysokou mírou regulace. A tady jsou země, kde by Trump podle tohoto přístupu měl největší podporu:

Na místě prvním se nachází Česká republika. Podobně jako ve Spojených státech tu totiž nalezneme vysokou míru nespokojenosti s tradičními politickými stranami včetně ODS a ČSSD. To vytváří příležitost pro nové tváře. Pokud by se o přízeň politiků ucházel někdo jako Donald Trump, měl by velké šance na úspěch. A ono k tomu skutečně dochází. Andrej Babiš bude totiž v říjnu pravděpodobně zvolen novým premiérem. Jde o politika, který byl k Trumpovi několikrát přirovnáván, a to včetně našeho článku z roku 2015. Jde totiž také o miliardáře bez předchozích zkušeností s politikou. Nebojí se politicky nekorektních komentářů a jeho rétorika je zaměřená i proti imigrantům. Sám Babiš ale nalezl jeden velký rozdíl: „Trump několikrát zbankrotoval, já ne.“

Na druhém místě našeho žebříčku se nalézá Itálie. Ještě předtím, než svět objevil Donalda Trumpa, tu totiž byl Silvio Berlusconi. Posedlý sám sebou, neustále překračující všemožné hranice, útočící na „nepřátelská média“ či „komunistické žalobce“. Berlusconi sice nyní u moci není, chystá se ale na comeback a zdá se, že po volbách v roce 2018 bude součástí vlády. Trump by pak v Itálii také těžil z velké únavy z tradičních politických stran, která nahrává populistům.

Třetí místo obsadilo Rusko, které je vedle Izraele jedinou zemí, kde důvěra v Trumpa po jeho zvolení vzrostla. Trump by zde mohl zabodovat tím, že se prezentuje jako silný vůdce, jen namísto golfu by možná musel odhalit hruď a ukazovat fotky, jak plave v jezeře. Rusové preferují alfa samce a jejich chování. Popularita Putina je extrémně velká ve venkovských oblastech a nejslabší ve velkých městech a velmi podobné je to s podporou Trumpa v USA. Putinova politika jde v mnoha oblastech dál než ta Trumpova. Trump na své protivníky jen slovně útočí, Putinovi kritici nejednou zemřeli za podivných okolností. Trump nemá problém s ignorováním faktů, Putin nemá problém se lží. Trump by se v Kremlu prostě skvěle vyjímal.

První desítku našeho žebříčku pak doplňuje Turecko, Maďarsko, Ázerbájdžán, Polsko, Bulharsko a Francie s Velkou Británií.

Autorky: Ginger Herveyová a Livia Friesová

(Zdroj: Politico)