Kupovat akcie. Ale jen při poklesu. A pozor na good bye...

Možná, že fungování akciového trhu nejlépe vystihuje následující obrázek. V něm se od poznámky, že „nějaká akcie by mohla excelovat“, sérií přeslechnutí dostáváme k panickému „prodávat, prodávat!“ (pracuje se tu s podobným zněním slov „excel“ a „sell“). Nálada se úplně obrací, když investoři dávají akciím „good bye“, což v sérii přeslechů vede k nákupní horečce ve stylu „buy, buy!“

Zdroj: The Irelevant Investor

Podobný popis je ale snad jen uměleckou nadsázkou a trhy přece jen věnují nějakou pozornost fundamentu. Tedy tomu, jak se vyvíjí ekonomika, ziskovost firem, jejich schopnost generovat hotovost a vyplácet jí akcionářům. Tomuto tématu se tu samozřejmě věnujeme průběžně, z celkového pohledu můžeme jeho jádro shrnout do následující otázky: V jaké fázi ekonomického a tržního cyklu se nyní nacházíme?

V předchozím příspěvku jsem poukazoval na to, že současný pokrizový cyklus je v mnoha klíčových ohledech značně atypický. To sebou nese i dosti složitý odhad fáze, v jaké se nyní globální ekonomika, či její hlavní tahouni, nachází. I tak se ale podle řady ukazatelů zdá, že expanze bude ještě nějakou dobu trvat a to zejména v USA (viz mé předchozí příspěvky). Klíčovým tahounem by v tomto případě měl být slabší dolar a následně uvolněné finanční podmínky. Danske Bank se s námi dělí o graf popisující vývoj jednotlivých komponent finančních podmínek v USA:



Z obrázku je zřejmé, že od počátku letošního roku finanční podmínky v USA značně uvolňuje právě slábnoucí dolar a také podmínky na trhu hypoték. Mírně proti jde poslední dobou vliv akciového trhu a již řadu měsíců vliv rizikových spreadů. Danske je pak ohledně dalšího vývoje v USA optimistická, protože čeká, že expanze v USA bude trvat až do počátku roku 2019.

Nacházíme se tak v úplně opačné situaci, než během prvních nesmělých pokusů o utažení americké měnové politiky. Tehdy začal dolar prudce posilovat a americkou ekonomiku brzdit. Fed následně musel ze svého náběhu na normalizaci monetární politiky slevit, dolar pak oslabil, ekonomika se zvedla a vše mohlo začít znovu. Nyní se toto kolečko neroztočilo a jednou z hlavních příčin je Evropa (další pravděpodobně americká vláda a politika, která tím ekonomice paradoxně pomáhá). I v eurozóně se již nějakou dobu ekonomika zvedá a očekává se tudíž, že i ECB začne postupně sundávat nohu z plynu a následně brzdit. 

Spíše než o slabosti dolaru bychom tak nyní možná měli hovořit o síle eura a je namístě se ptát, zda se nedíváme na hru s nulovým součtem. Tedy zda si USA a eurozóna jen nepřetahují uvolněné finanční podmínky a poptávku mezi sebou podle toho, komu zrovna oslabuje, či posiluje kurz. Či dokonce podle toho, kdo se zrovna aktivizuje v měnových potyčkách, byť to oficiálně nikdy nepřizná. 

Naštěstí se zdá, že o onu hru s nulovým součtem jít nemusí. Dobře si totiž vede globální ekonomika jako celek a navíc se zdá, že by se jejím tahounem mohly konečně stát investice. Riziková aktiva včetně akcií ale levná většinou nejsou. A tak stojí za to si znovu zopakovat, že spíše než větší rally bychom měli za současného stavu čekat mírnější růst cen, či hovořit o malém riziku korekce. Nebo to podobně jako Danske lze řešit klasickým „kupovat při poklesu“.